Tvé tělo jednou zemře, ale Tvá duše zůstane nesmrtelná...
Pro čtenáře od 18 let!





Upíři jsou nelítostná krvelačná stvoření, která páchají hrůzné činy, nechávají se svést násilností a brutalitou. Jsou přívrženci smrti a nezkrotného chtíče po lidském těle i krvi. Upír Chester patří mezi nejhorší z nich, o čemž vypovídá i jeho minulost, která se ironicky dotýká i hlavních hrdinů a provází je celým příběhem.

Hlavní myšlenkou je letitá ironie osudu, která se začíná projevovat. Jediné, co bezbranné lidi může zachránit, je vdechnout upírovi duši... Hlavní hrdinka má ten dar nepoddat se a bojovat, ale dokáže ovládnout sériového vraha a vdechnout do něj lásku, soucit a milosrdnost? Hra o duši začíná a jen tak neskončí...

Velmi emotivní příběh, kde hlavní pocity tvoří láska, nenávist a chtíč. Upíři jsou hodně roztoužená stvoření, tudíž je erotika a násilí nevyhnutelné, ale záleží jen na hrdinech příběhu, jak se svými touhami naloží a budou bojovat o lásku, která je pro duši to nejdůležitější, ale pro upíra to nejbolestivější...

Dravá vs. nevinná - 17. kapitola

23. listopadu 2012 v 17:57 | Chensie Ips - Sue Wish |  4. kniha - Dravá vs. nevinná
Dick
"Tak kde jsme to skončili?" zavrčím svádivě a dojdu k ní pomalými pohyby šelmy, dávajíc jí na odiv své tělo, protože vím, jak moc se jí líbím.
Se záchvěvem touhy si olízne rty a cudně uhne očima, až se nad její sladkou povahou musím usmát.
I když už také vystrkuje drápky a já ji nehodlám krotit, jen ať se chová, jak se jí zachce. "Doufám, že už nás nikdo nevyruší," zašeptám jí do vlasů, když se k ní nahnu. Voní jako lesní ovoce. Ta něžná vůně mi zamotá hlavu a já ihned, jakmile si přivoním ke své křehké květince, přivřu oči. "Strašně bych tě chtěl," zavrčím znovu a ona se pod zvukem mého hlasu mírně rozechvěje. Potěšeně se tomu usměju a prsty hladím její hebkou něžnou bělostnou pokožku. "Jsi tak… horká a sladká…" vydechnu a sjedu jí na rty, které svou sladkostí přímo vybízí k něžným provokacím. Lehce jí jazykem přejedu po spodním rtu a vsaju ho do úst, až semkne hebká stehna k sobě. Své ledové dlaně nechám klouzat po jejím těle zahaleném pouze do průsvitných šatů. Místo, aby zakrývaly, spíše nutí fantazii rozjíždět se na plné otáčky. Ona mě rozhodně chladným nenechává, ona ne.
Uvolní se a já z ní pomalu začnu stahovat tu průsvitnou látku. Jemně ji líbám na rty, a když se pode mnou celá chvěje a její dech se trhá, sjedu níž a laskám ten krček k nakousnutí. Doteď se držela zapřená o lokty, ale jakmile jí obnažím ňadra, vydechne a padne bezbranně do peřin, a mně se z toho do klína nahrne chtivost. "Jsi tak nevinná," zachraptím a laskám jí jemnou kůži, až se pode mnou propíná. Voní mi, tak neskutečně mi motá hlavu, že jsem jí omámený. Pomalu doteky sjíždím přes její bříško až k bokům a stehnům. Odtud do té zázračné skulinky mezi jejíma nohama.
"Dicku!" zašeptá mé jméno a široce rozevře oči plné okouzlení a mlhoviny. Jako by jí ze zorniček stoupala vroucí pára a rozehřívala nás oba.
"Ano?" řeknu zastřeně. Na rtech se mi zračí úsměv. Jediným pohybem z ní stáhnu zbytek toho hadříku a odhodím ho za sebe, abych se mohl kochat pohledem na její tělo pouze v titěrných bílých kalhotkách. Líbí se mi, jak je ještě pořád nejistá a přemáhá nutkání zkřížit ruce a schovat se přede mnou. Schválně jsem nechal rozsvíceno. Žádné schovávání do tmy, chci si ji užít do detailů. "Udělám to za tebe," zašeptám, položím jí na ňadra svoje studené dlaně místo těch jejích a začnu se s nimi mazlit. Když ale vidím její mírně rozpačitý výraz, zaměstnám její ústa těmi svými, aniž bych ji přestal dráždit na vzrušením ztuhlých bradavkách.
Tiše mi posténává do rtů, a když mé prsty doputují na okraj její kalhotek, něžně se pode mnou v očekávání prohne a mírně se rozklepe. S krátícím se dechem se mi dlouze zadívá do očí.
Opětuju ten pohled, abych ji ujistil, že může být v naprosté pohodě.
"Miláčku, já se … trochu bojím," zajíkne se a do tváří jí vstoupí nachová barva.
Je tak sladce nezkušená, že mi to rozechvívá celé tělo nedočkavostí. S úsměvem se zarazím a letmo ji pohladím přes kalhotky, kterým jsem se doteď vyhýbal. "Nebudu spěchat." Políbím ji a prozatím tohle území opustím, abych se znovu začal věnovat horní polovině jejího mladého krásného těla a ona měla čas se uvolnit. Jemně ji hladím po hladké kůži a rozmazluju svými rty, dokud mi do nich nezačne tlumeně vzdychat. Opustím její ústa a lehce ji svými špičáky škrábnu na krku, zatímco z ní slízávám neskutečně sladkou krev, sjedu jí prsty do klína.
"Dicku," zavzdychá mé jméno a znovu se pode mnou prohne. Přivírá víčka a její horký dech mě téměř pálí na ledové kůži.
Když jí pomalu svlékám kalhotky, chytí mě dlaněmi za ramena, jako by hledala jistotu. Odhodím to drobné prádélko do kouta a pokleknu jí mezi nohy, zatímco jí přejíždím po vnější straně stehen a prohlížím si ji pohledem plným chtíče. Těžce dýchám a ona se tak sladce rdí. Znovu se nad ní nakloním a jemně jí okusuju rty, zatímco prsty putuju na její tajemné místečko, kde jí toužím poskytnout tu největší rozkoš.
"Je to moc silné," zakňourá a znovu se mi prohnutím tak nabídne, že se olíznu.
"To je přeci dobře." Věnuju jí krátký vzrušený polibek. "U mě je to stejné." Chytím ji za ruku a položím si její dlaň na svůj poklopec, kde už cosi přebývá. Jakmile se toho místa dotkne, možná až trochu bolestně se jí pohroužím do rtů a začnu ji naléhavě líbat. Milovat bych se s ní mohl už dávno… jen kvůli ní se snažím držet!
Desire
Jeho chtíč a vášeň mě umlčí natolik, že se mu začnu bláhově poddávat. Vlastně se mi to líbí. Ten jemný strach pod kůží tomu dodává lákavou nebezpečnou jiskru. Lehce ho hladím přes poklopec, až konečně získám odvahu a zajedu rukou dovnitř. Jakmile ho pohladím po holé kůži, zavzdychá mi do rtů. Letmo ho častuji polibky. Je chladný a hladký, tvrdý a roztoužený. Ten dotek na mě působí jako rozbuška. Za mé pomoci ze sebe svlékne poslední zbytky oblečení a dostane se mi mezi nohy. Pokrčím koleno.
"Co je, lásko? Budu opatrný, slibuju," hlesne, když narazí na mírný odpor, a políbí mě, zatímco si navléká ochranu. Teď už si ji obstaral, jinak by to mezi námi nebylo možné.
"Nebude to bolet?" zajíknu se tiše.
Usměje se. "Budu strašně něžný," zašeptá mi do vlasů, zatímco vdechuje mou vůni. Jemně mi líbá krk, když se mi pohrouží mezi stehna a mírně si mě nadzvedne.
Zalapám po dechu a lehce se mu prohnu vstříc, když do mě vstupuje. Je to tak… vzrušující! Vytane mi v mysli, když se láska a touha mísí v jedno. "Au." Maličko sebou trhnu, když mi do těla vnikne prudká bolest a pak náhle není. Zmizela stejně rychle, jako se objevila. Zbyl po ní jen vyděšený pocit a myšlenka, zda se mi to jen nezdálo.
"Promiň," vydechne a nechává mě si zvykat na tu plnost, zatímco mi slíbává slzy. Po chvíli se ve mně začne pohybovat a já ustrnu, jak zvláštní pocit se mi zahryzne do těla. "Uvolni se, miláčku," nabádá mě a opečovává mě polibky a ledovými doteky. Uvolním se, co nejvíce mohu a zjišťuju, že se mi do těla nedostává bolest, ale naopak ten pozoruhodný pocit radosti.
Ale i tak je toho na mě dost. Zdá se, že nějakou dobu s nikým nic neměl a naštěstí pro mě mu stačí málo. Kdyby mě takhle týral déle, už by mě to nejspíš bolelo. Na poprvé toho asi moc nezvládnu.
"Des," zasténá, když se dostane na vrchol.
Usyknu bolestí, když uvnitř sebe cítím, jak se jeho maličkost cuká a mírně mi přitom ubližuje. Dívám se mu do očí a jemně ho hladím. Musím se usmívat, protože jsem okouzlena tím, jak se u toho tváří. Je jako andílek. Můj padlý anděl.
Nebeské oči má protočené k obloze, na rtech šťastný úsměv a z úst se mu dere to tiché vzdychání, jež mi učarovalo. Protne mě nadšeným pohledem a odtáhne se ode mě, aby se zbavil použité ochrany. Když se ke mně znovu nahne, jazykem mi přeje po tepně na krku a s naprostou něhou se do mě zakousne. Do těla se mi prudce navalí jeho jed, až tlumeně zanaříkám slastí. Jako by mi chtěl svou dávkou jedu všechno vynahradit. Hladí mě, a když znovu zabloudí k mému klínu, naskočí mi husí kůže a doširoka rozevřu oči. Dopřává mi příjemné slastné trnutí na dvou místech zároveň. "Dicku… dost! Já už to … nevydržím," vzdychnu a jako bych ho tím pobídla k dalšímu pokračování. Slastná křeč, ve které se po vykřiknutí jeho jména zhroutím, mi projede celým tělem tak silně, že se mu zaryju nehty do zad. "Ježíši Kriste, to bylo… krásné," špitnu a zčervenám. "Také se ti to líbilo?"
Jen se usměje a dlouze mě políbí. "Moc," zašeptá mi do rtů a skloní se, aby mi ošetřil vzniklou ranku.
Přitulím se k němu a cítím slabé mravenčení po celém těle. První milování, vydechnu v duchu a zkouším, jak to zní. "Půjdeš ještě ven?"
"Ne. Za pár minut bude svítat." Zívne a zezadu mě pevně obejme. "Ani se mi nikam nechce. Budu tu s tebou." Vtiskne mi polibek na ucho a zavře oči.
Po pár minutách zaslechnu jeho pravidelné oddechování.
Svítání ho vždy vyčerpá.
Potichu se vymaním z jeho náručí a obléknu se do nových šatů. Zdá se, že venku bude hezké počasí a já mám chuť strávit alespoň pár chvil na slunci, které do černých hustých závěsů začíná pořádně pálit. Když se k němu nakloním, abych ho políbila do vlasů, přetočí se na záda a vzdychne:
"Vinnie."
Kdo je Vinnie?! Vyjeknu v duchu a skousnu si spodní ret.
*** *** ***
Chester
"Dále," ozve se tlumeně za dveřmi a já vejdu do jejího pokoje. Nechápavě ke mně otočí své popelavé oči, zatímco se zády opírá o polštář. Jednou rukou si hladí pěkně vystouplé bříško a ve druhé drží knihu "Můj následovník". "Sakra, děje se něco?"
"Nic, já jen… jdu kvůli malému. Musí mít pravidelný přísun jedu," zakašlu a zavřu za sebou dveře. Je to tak zvláštní chovat se tak, že k sobě vlastně nepatříme.
"Jasně," vzdychne a položí knihu, zatímco mi nabídne zápěstí.
Na moment se zarazím a podívám se jí do očí. Mělo mi dojít, že už mi nebude nabízet krční tepnu. Netvrdím, že jsem s tím počítal, ale… je to trochu zvláštní. Patří mi a teď už ani nemůžu pít z jejího krku, natož ze svého oblíbeného místa… Přistoupím k ní a přiložím si zápěstí k ústům. Bez dalšího zdržování se do něj zakousnu. Zavřu oči, abych si ten dotek co nejvíc užil, protože to teď bude na dlouho dobu vrchol nějakého fyzického kontaktu mezi námi dvěma.
Krev, která se mi přelévá přes jazyk, mi v hlavě udělá zmatek. Je plná rozporuplnosti, až je mi z toho v tu chvíli na nic. Je neskutečně sladká a přesto v ní pociťuju veškerou lítost a bolest, kterou prožívá. Není to pro mě nic nového. Její pocity stále cítím, naštěstí už je umím natolik zvládat, abych se z toho nehroutil jako dřív. Když mám pocit, že to stačí, odtáhnu se od ní a něžnými polibky jí zápěstí uzdravím. Když se jí pak zadívám do šedých očí, jsou plné něhy. Natáhnu ruku, jako bych ji chtěl pohladit, ale pak mi dojde, že tohle už je dávno minulostí, a ruku zase stáhnu. "Je v pořádku. Kdybys… cokoliv potřebovala, víš, kde mě najdeš." Pokrčím rameny, ale už se na ni nedokážu podívat. Je mi hůř, než když jsem přišel. Jsem na jednu stranu hrozně vděčný za to, že mě můj syn tolik potřebuje a já s ní můžu alespoň chvíli být. Na druhou stranu je mi jasné, že takhle se z toho nikdy nedostanu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama