Tvé tělo jednou zemře, ale Tvá duše zůstane nesmrtelná...
Pro čtenáře od 18 let!





Upíři jsou nelítostná krvelačná stvoření, která páchají hrůzné činy, nechávají se svést násilností a brutalitou. Jsou přívrženci smrti a nezkrotného chtíče po lidském těle i krvi. Upír Chester patří mezi nejhorší z nich, o čemž vypovídá i jeho minulost, která se ironicky dotýká i hlavních hrdinů a provází je celým příběhem.

Hlavní myšlenkou je letitá ironie osudu, která se začíná projevovat. Jediné, co bezbranné lidi může zachránit, je vdechnout upírovi duši... Hlavní hrdinka má ten dar nepoddat se a bojovat, ale dokáže ovládnout sériového vraha a vdechnout do něj lásku, soucit a milosrdnost? Hra o duši začíná a jen tak neskončí...

Velmi emotivní příběh, kde hlavní pocity tvoří láska, nenávist a chtíč. Upíři jsou hodně roztoužená stvoření, tudíž je erotika a násilí nevyhnutelné, ale záleží jen na hrdinech příběhu, jak se svými touhami naloží a budou bojovat o lásku, která je pro duši to nejdůležitější, ale pro upíra to nejbolestivější...

Dravá vs. nevinná - 21. kapitola

23. listopadu 2012 v 18:12 | Chensie Ips - Sue Wish |  4. kniha - Dravá vs. nevinná
Chester
Když se proberu, zjistím, že Di je pryč. Vstanu a zamířím do jejího pokoje, ale není ani tam. Postel je mírně rozházená. Di na stlaní zrovna moc není. Na poličkách jsou její nejčtenější knihy, ale jinak je pokoj stále stejný - ne příliš vhodný pro lidskou bytost.
"Mio?" nakouknu do jejího pokoje po tichém zaklepání. "Není tu…" nedopovím, protože uvidím Di s Redeysem v náruči. Sedí na posteli a usmívá se na mě. Takhle je naprosto … okouzlující a mě ten pohled na ni odzbrojuje. "Ten roste jako z vody," podivím se, když přijdu ke svému následovníkovi blíž a posadím se vedle Di na měkkou postel.
Mia už mu stačila nastřádat hračky. Na poličkách i v jeho postýlce, kterou si sehnala, leží několik chrastítek, hracích autíček a jakýchsi barevných polštářků, které jsou podle všeho Redem už dosti poznamenané. "Je to vůbec možné?" Přejedu mu prstem po ručičce. Okamžitě mě za něj chytí a já se na něj fascinovaně zahledím.
Černé vlásky už má zas o něco delší.
Pohladím ho po nich, až se zavrtí a probodne mě pichlavýma rudýma očima. Možná jsou po Dexovi, ale Redeyes v nich nemá to, co ten jeho srabácký tatínek. Kupodivu jsou plné hravosti a dětské nevinnosti, což by u Nad-upíra mohl někdo jen těžko čekat. Přestože jsem u něj nějaký čas nebyl, nevyzařuje z něj žádná údajná nenávist popsaná v knížkách.
Poznal mě ihned a drobnými rtíky se na mě šklebí. Ta ústa má po mně, zatímco malý pršáček po Mie.
Nedivím se, že je na něj tak hrdá.
I já jsem, přestože je můj jen z poloviny.
"Je úžasnej," usměje se na mě Di a podá mi ho.
Lehce si ho opřu v náruči a zubím se na něj. Čím krvelačnější pohled, tím více se třese zájmem a radostí.
"Mia je v koupelně. Nabídla jsem se, že Satana pohlídám. Je ti podobnej, ale furt je tam něco z Dexe," zašklebí se.
"Vždyť se také aktivně podílel na společné výrobě," zamrkám na Reda. Vůbec nechápu ty informace v knize, kterou jsme s Dickem a Dexem pročítali, když se Mia začala měnit. Nic z toho, co psali, se prozatím nesplnilo. Začínám pochybovat o pravdivosti své knihovny!
"Naše … děti ti budou podobný víc," zamyslí se a vjede si štíhlými prsty do vlasů, aby je několikrát natřásla.
Udělám na malého pár děsivým obličejů a dostane se mi odměny v podobě bezzubého úsměvu. Celkem mě to vykolejí. "Usmál se na mě!" hlesnu nadšeně a zřejmě na něj zírám jako úplný pomatenec.
"Tak to jsi první," ozve se ode dveří Mia, zatímco k nám přibližuje ladným krokem. Stále nosí ty svá upnutá trička s velkým výstřihem, ze kterých jí lezou plná oblá ňadra, a krátké minisukně podtrhující její živočišnost.
Ale na mě to už nějak přestalo působit. Asi jsem na nevinné křehké slečny, i když mě dříve Miina nátura velmi štědré holčičky hodně brala.
"To se divím, když se mu vůbec nevěnuješ," protne mě zeleným pohledem a šklebí se na mě, zatímco mi ho bere z náruče. "Viď, Redeyesku!" Chytí ho oběma rukama a políbí na čelo. "Táta na tebe pěkně kašle a ty místo, aby ses smál na mě, tak se usmíváš na něj," vyčte mu jemně, zatímco ho hladí po vláskách. Natřásá ho a hladí, jako by se ho nemohla nabažit a já … ji chápu.
"Já se polepším," slíbím a přistoupím k nim, abych mohl malého pohladit po tváři. Všimnu si, jak Di před tím výjevem uhne pohledem a začne se s obtížemi zvedat z postele. "Di? Kam jdeš? Počkej, já ti pomůžu." Podám jí ruku a vytáhnu ji lehce na nohy.
Chytí se za záda a se zaúpěním se prohne. "Mám hlad, jdu si někoho … něco sehnat." Masíruje si kříž, zatímco se na mě Mia nesouhlasně dívá a vrtí hlavou. Di se na nás nechápavě zadívá. Jako vždycky touží být samostatná, ale v tomhle případě jí nemůžu vyhovět.
"V tomhle … stavu?" poukážu na možná nebezpečí. "Nemůžeš takhle nikam jít. Řekl jsem, že ti krev seženu. Půjdeš si lehnout a já ti ji přinesu."
"Sakra, Chazzy, ale já…" Brání se a plna nervozity se šklebí. Odhání mě od sebe, až se tomu musím smát.
"Nikam tě nepustím. Buď rozumná. Mrňata musí být v klidu, takže tě odvedu do ložnice a pak ti přinesu jídlo. Souhlas?"
Těžce si povzdychne a zadívá se na mě.
Ovšem probodávám ji tak nekompromisním pohledem, že svěsí ramena i hlavu a mírně ukřivděně se na mě zašklebí.
"Fajn, ale sakra, do svýho pokoje dojdu sama!" prskne a chytí se za futra. I přesto jí pomáhám, aby se jí šlo lehčeji, i když bych ji nejraději vzal do náruče a donesl až do postele, aby se nemusela tolik namáhat, ale to ona nechce. "Seš poklad," vzdychne a otevře dveře do své ložnice.
Jen se usměju. Jsem rád, že s ní můžu trávit nějaký čas a vymlouvat se na to, že potřebuje pomoct.
"Sakra, co to má bejt?!" sykne a já se zadívám dovnitř.
Peřina je na zemi a v její posteli se rozvaluje Dexter.
Když nás uvidí, přetočí se na bok, podloží si hlavu dlaní, vytáhne obočí a zamrká. "Není volnej pokoj, krasotinko, tak to tu budu muset bejt s tebou."
"Dextere, co tady chceš?!" probodnu ho nepříjemným pohledem. Ten mi tu ještě scházel.
"Chazzy, kde jinde bych měl bejt? Tohle je taky moje rodina!" Roztáhne paže a znovu se zarochní v posteli plné peří. Má ho ve vlasech i na oblečení a vypadá víc než spokojeně.
"Vypadni z mojí postele, sakra!" zamračí se Di a vztekle po něm hrábne.
Ihned ji chytím, protože není ve stavu, kdyby měla dělat nějaké prudké pohyby. Pohledem plným hněvu se zabodnu do toho idiota, až se uchechtne.
"Dianka nám nějak přibrala," zazubí se a převrátí se v posteli na břicho, aby se pohledem na ni mohl ještě více kochat.
Vadí mi, jak mlsně ji sjíždí očima a pozastavuje se na každé části jejího těla. Je mi jasné, že se mu líbí. Je krásná a je … nebo spíše byla … moje. "Nech si ty debilní kecy a táhni! Pokud chceš bejt mermomocí se svojí rodinou, tak je o pár pokojů dál, do hajzlu!" vyjedu na něj tak, až zapomenu na Oskarovy kladené rady o klidu a slušné mluvě. Seru na slušnou mluvu. Tenhle debil mi tak dlouho pije krev, že bych ho nejraději zabil! Syknu vztekle v duchu.
Dexter se líně zvedne z postele, zatímco ze sebe ometá peří a rozfoukává ho po celém pokoji. Když se kolem nás konečně protáhne, Di se zamračeně posadí do hromady pírek a dá si ruce křížem. "Fakt jsem obrovskej plejtvák na mělčině." Vycení na mě zuby a zády padne do polštáře.
"Ty mě těmi přirovnáními vážně dostáváš. Že si necháš zkazit náladu od takového blbce. Víš dobře, jaký je. Nebo ti více záleží na tom, co říká on, než co říkám já?" popíchnu ji.
Bolestně hekne. Hned se chytí za břicho a schoulí se do klubíčka, vytřeští oči a tvář se jí zkroutí do bolestné křeče.
"Co je? To tě to vážně tak vzalo?" Očima těkám po jejím těle. "Nebo ti je špatně?!"
"To ten Dexterův odér," prskne a znovu se zkroutí.
"Jdeme!" Vezmu ji do náruče.
Ihned začne zhluboka dýchat.
Mírně zamořím vzduch kolem ní feromony, aby se uklidnila, a vyjdu z pokoje.
"Ne, … já nechci. Půjdu sama!" Brání se chabě. Ona si snad vážně myslí, že ji neunesu či co!
Odnesu ji do své ložnice a položím na postel. "Jestli ti to pomůže a nebude ti to vadit, tak tu můžeš zůstat tak dlouho, jak jen budeš chtít. Přinejmenším tu prosím buď aspoň do doby, než tvůj pokoj proženu dezinfekcí," ušklíbnu se při vzpomínce na toho vola, který to tam zamořil.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama