Tvé tělo jednou zemře, ale Tvá duše zůstane nesmrtelná...
Pro čtenáře od 18 let!





Upíři jsou nelítostná krvelačná stvoření, která páchají hrůzné činy, nechávají se svést násilností a brutalitou. Jsou přívrženci smrti a nezkrotného chtíče po lidském těle i krvi. Upír Chester patří mezi nejhorší z nich, o čemž vypovídá i jeho minulost, která se ironicky dotýká i hlavních hrdinů a provází je celým příběhem.

Hlavní myšlenkou je letitá ironie osudu, která se začíná projevovat. Jediné, co bezbranné lidi může zachránit, je vdechnout upírovi duši... Hlavní hrdinka má ten dar nepoddat se a bojovat, ale dokáže ovládnout sériového vraha a vdechnout do něj lásku, soucit a milosrdnost? Hra o duši začíná a jen tak neskončí...

Velmi emotivní příběh, kde hlavní pocity tvoří láska, nenávist a chtíč. Upíři jsou hodně roztoužená stvoření, tudíž je erotika a násilí nevyhnutelné, ale záleží jen na hrdinech příběhu, jak se svými touhami naloží a budou bojovat o lásku, která je pro duši to nejdůležitější, ale pro upíra to nejbolestivější...

Jedna vs. druhá - 12. kapitola

23. listopadu 2012 v 16:08 | Chensie Ips - Sue Wish |  3. kniha - Jedna vs. druhá
Desire
Ještě chvíli stojíme naproti sobě, zatímco Dicka protínám choulostivým pohledem a mrzí mě, co jsem Di pomohla provést. Oběma jim to ublížilo. On na mě upírá své nebesky modré oči a ve tváři se mu zračí jakási naděje, když ke mně natahuje ruku.
Opatrně ho chytím za ledovou dlaň a nechám se zatáhnout do mého pokoje.
"Takže ty mě chceš," řekne a jako by promlouval sám k sobě a zjišťoval si půdu pod nohama.
Trochu před ním couvnu. Jeho vzhled mě láká. Kouzelně mužný upír s divokostí v očích. Blonďaté vlasy vyčesané k nebi. Můj padlý anděl…
"Pojď ke mně," přeruší mé rozjímání sebejistým zavrčením, ze kterého mi přejede po zádech sladkobolný mráz.
Šla bych k němu moc ráda, ale … něco mě brzdí. Mám trochu obavy z té jeho živočišnosti, která z něj sálá a tendence vzít si cokoliv, co si jen zamane. Nevím, jestli mu zrovna já, se svými "zkušenostmi", budu stačit…
Pozná na mě, jak jsem na vahách, a snaží se mě k sobě nalákat. "No, tak Des, přede mnou nemusíš mít zábrany," usměje se a andělský obličej protne naprosto hříšný úsměv, až se rozechvěju.
Mé rozhodování ulehčí tím, že mi ruce položí na boky. Skloní se k mým pootevřeným rtům a lehce po nich přejede jazykem, až pozdržím slastné vydechnutí. Celá se pod tím dotekem rozklepu, dech se mi zrychlí, zatímco fascinovaně čekám, co udělám dál.
Znovu se ke mně nakloní, ale mezi našimi rty nechá asi pěti centimetrovou vzdálenost.
Zadívám se na něj, ale neudělám nic. Vyčkávám, napnutá jak struna, co se bud dít dál.
"Polib mě," řekne s křivým úsměvem.
Nervózně přešlápnu na místě.
"Polib mě, ale nechci žádnou sesterskou pusu. Chci polibek se vším všudy… i s jazykem," zavrčí rozvášněn a nechá ústa mírně pootevřená.
Zalapám po dechu. On to snad myslí vážně! Chtěla bych ho políbit, dokonce moc, ale… Ježíši Kriste, vždyť já to takhle neumím! Když však vidím, že mi to už nehodlá nijak ulehčit a nechává mě v tom plácat, tak po malém zaváhání, kdy se ve mně pere stud společně s touhou, se k němu přece jen natáhnu, abych se lehce dotkla jeho ledových rtů. Z toho doteku se mi sevře žaludek. Znovu se jich dotknu a začnu ho líbat podle jeho přání. Nejdřív jen na rty a pak zajedu jazykem dál. Ten dotek intimnosti mě dostane. Přitisknu se k němu a sladce ho líbám.
Jeho tělo je rozkošně studené a rty má měkké a poddajné. Plné touhy a sladkosti.
Mohla bych si s ním takhle hrát do nekonečna. Ruce mám ovšem stále podél boků, nevím pořádně, co s nimi.
Obejme mě svými pažemi a polibky mi začne oplácet, ale k mé lítosti se zdá, že stále není úplně spokojený. "Uvolni se Des, dělej to tak, jak to cítíš a ne tak, jak si myslíš, že by to mělo být," šeptá mi do úst. Zajede mi rukama pod tričko a začne mě hladit na zádech a břiše.
Líbí se mi, jak se mě dotýká, ale…je toho na mě nějak moc. Tak moc se snažím, aby se mu to líbilo, jenže … jsem jak kopyto! Po chvíli už to nevydržím a odtrhnu se od něho. "Já … nemůžu … nejde mi to," uteču od něho se slzami v očích jak malá holka.
"Ale no tak, Des. Jde ti to dobře," snaží se být trpělivý, ale já se cítím čím dál potupněji.
"Ne…" zavrtím hlavou a utírám si slzy. "Běž pryč. Nikdy se to nenaučím," vyháním ho, ale on místo toho ke mně přijde blíž a posadí se vedle mě na postel. Jedním pohybem mi shrne vlasy z krku a začne mě jemně líbat, až sebou cuknu.
"Neboj se," zašeptá a dál se mi něžně věnuje. Rukama mě k sobě přitáhne do náruče a otočí zády k sobě.
Opřu se o něj a začnu mu při ledových dotecích jihnout v náruči. Hladí mě po pažích a jazykem přejíždí křivku klíční kosti. Úzkostně zasténám a ještě víc se tomu propadnu.
"Pamatuješ posledně? Jak z tebe Dex pil? To ses ničeho nebála. Proč se bojíš teď?" zašeptá mi do vlasů a znovu mě políbí na krk.
Natočím k němu tvář. "Já nevím. Přišlo to tak náhle…" Chci pokračovat, ale nenechá mě.
Jemně mi skousne spodní ret a znovu mě začne laskat jazykem.
Líbí se mi to. Tak moc se mi to líbí, že si dodám odvahu a přestanu se schovávat. Zapojím se do toho rozmazlování, ze kterého se mi podlamují kolena, a snažím se mu všechno náležitě oplácet, aby se mu to líbilo také.
"Tohle také přišlo náhle…" zachraptí, když se ode mě odtrhne a než se naděju, přetáhne mi tričko přes hlavu.
Leknu se a chci se předním zakrýt, protože nemám spodní prádlo, ale on mě zahalí do svých paží dřív, než svoje citlivá místa stačím schovat.
"Nestyď se, jsi krásná…" šeptá mi do ucha lichotky.
Trochu mě tím okouzlí a já se nechám. Obrátím se k němu a přivinu se do jeho náruče. Jelikož sám nemá tričko, jeho kůže mě začne přímo chladně pálit rozkoší. Jazykem si pohrávám v jeho ústech a sjíždím na jeho ramena a svalnaté ruce. Začne mě hladit po zádech a občas mi zajede na prsa, až ve mně zatrne. Když mě pomalu pokládá do peřin, začnu se bránit. "Dicku… Tohle ne," zasténám mu do rtů.
"Proč? Myslel jsem, že se ti to líbí…" šeptá zastřeně a líbá mě na ramena.
"Líbí, ale…"
"Ale co?" zadívá se na mě, ale aniž by čekal na odpověď, znovu moje rty uvězní mezi těmi svými a já se opět kamsi propadnu.
Nemyslím, nevnímám, užívám si pouze jeho přítomnosti, dotyků, polibků… Když však náhle ucítím jeho ruce na svých ňadrech, proberu se. Prudce ho od sebe odstrčím a rychle se zakryju rukama. "Promiň… Na mě je to moc rychlé," polknu a hned se zabalím do deky, abych před ním nebyla nahoře bez.
Zakaboní se. Nejspíš jsem ho nepotěšila. Jeho rysy ztvrdnou a ty modré studánky už nejsou najednou tak přívětivé a kouzelné.
"Já nejsem jako Di... Promiň. Jsem jiná, vím, že se ti to nelíbí. Asi bys měl jít… Nechceš mě. Chceš ji," řeknu a cítím, jak mě to na prsou bolí..
"To nevadí…" řekne a jeho rysy zněžní. "Neomlouvej se, není za co…" zvedne se vzdychnutím z postele.
Nepřizná sice, že má slova byla pravdivá, ale ani je nevyvrátí, takže … to tak prostě je! Měla jsem pravdu. Jak jsem mohla být tak naivní, abych si myslela, že tohle všechno dělá proto, že mu jde doopravdy o mě?!
Dick
Otráveně a neuspokojeně vyjdu na chodbu a tam narazím na Di.
Jakmile mě zaregistruje, ušklíbne se. Tvář má zahalenou ve své čertovské povaze, kterou mám tolik rád a se kterou je někdy vše jednoduší. Z očí jí plápolají marnivé ohnivé plamínky a rty jí zdobí drzý úsměv. "Aspoň někdo si to tu užívá," sykne, když sjede můj pomačkaný a rozcuchaný vzhled pohledem.
"Jak se to vezme," odfrknu. To, co jsem právě zažil u Des, bych užíváním si nenazval ani vzdáleně. Ale to jí vykládat nebudu. Místo toho se na ni zkoumavě zadívám. "Copak vy si s Chazem neužíváte?" pozvednu obočí.
"Nemám na něj náladu. Většího sobce svět neviděl. Věčně mi pije krev… A nemyslím jenom to doslovný užírání," ušklíbne se a já v jejím výrazu postřehnu bolestivý trn.
No jistě, naše nesourodá dvojice nacházející se buďto v sedmém nebi nebo na nejzazším dně. Extrém za extrém. Nic mezi tím. "Tak pro s ním potom teda jsi?" položím jí otázku, která ji podle jejího výrazu zaskočí.
"Myslím … že ho miluju," řekne po chvíli přemýšlení, kdy se jí oči lesknou zamyšlením a ta šedá těžká duha se přelévá a omračuje mě. "A čekám s ním dítě," dodá rychle.
Tomu se musím ušklíbnout. "Myslíš? Ty to nevíš jistě? Tak to je docela smutné, nemyslíš? A to, že s ním čekáš dítě… To přece není důvod, proč s ním zůstávat, ne?" zasypu ji vlnou otázek. Že by se karta konečně obrátila v můj prospěch? Nebudu tu spřádat nějaký intriky. To už mě přešlo. Sama si musí uvědomit, co doopravdy chce. "Myslíš, že ho miluješ… Ale jsi s ním doopravdy šťastná?" podívám se jí do očí.
"Poslední dobou vlastně … ani ne," řekne a je na ní vidět, jak moc jí to trápí.
"Jenom poslední dobou?" rýpnu si do ní, ale pak toho nechám. Musí být těžké přiznat si fakt, že není šťastná s někým, s kým bude mít dítě a na kom jí tolik záleží. "Co se mezi vámi vlastně stalo, že k tomu máš najednou takový postoj? Myslíš, že to je opravdu tak vážný problém? Promiň…já se do toho nechci vměšovat. To víš, nejradši bych ti řekl, buď se mnou, ale…" Odmlčím se. Kurva, já si tu snad ještě začnu hrát na psychologa a dávat je dohromady, místo, abych se ji snažil získat, ne?! Asi mi začíná hrabat. Nějak si sám přestávám rozumět…
"Víš co? Běž si za Des… Seš do ní stejně udělanej jako Chester," sykne najednou téměř nepříčetně.
Její reakce mě zaskočí. Čekal jsem spíš vylívání srdíčka a ne nehty zaryté v obličeji, ale ona mne vždy dokáže překvapit. "Počkej," chytím ji za ruku. "Co to do tebe vjelo? Víš moc dobře, jak to mám! A … i když to nerad říkám, tak Chazz taky…" zamumlám, zatímco se na mě Di šklebí.
"Tak proč po ní sakra furt vyjíždíte? Jeden i druhej?! No?" vytrhne se mi. "Kdyby byla Des mrcha, už dávno by Chazze lehce svedla. Jenže takhle on svádí ji a ona se zarytě drží. Je natolik skvělá, že mi všechno řekne! Je spokojenej, když mu drží jako ovečka. Když je na něj hodná, milá a sladká! Potom nechápu, proč si začínal s tak buřičskou povahou jako jsem já! Sakra, netvař se tak pitomě, Dicku! Jsi možná jen o trochu lepší…" reaguje na můj výraz a pak se na mi bolestně zadívá do očí. "Když mě Chester nepoznal, doufala jsem, že alespoň ty jsi věděl, že jsem to já a ne Des… Jenže tys mě taky nedokázal rozeznat," sykne a neúspěšně se snaží zadržet pláč.
Lehce se zamračím. Hm, tak slečna se pochlubila s naší nevinnou trojkou. "Promiň, že jsem tě nepoznal. Ale když myslíš na úplně jiné věci, tak si detailů zase tak moc nevšímáš…" připomenu jí naši scénu v posteli. "A víš, proč po ní vyjíždíme? Vážně to chceš vědět? Protože v ní vidíme tebe! Proto! Jenomže bohužel, ona je sice tvoje věrná kopie, ale povahou je ti na hony vzdálená a v tomhle případě to nevyváží ani ten její vzhled," pustím si pusu na špacír víc, než bych chtěl.
"Jasně, že je povahově dokonalejší!" sykne skrz zuby.
"Není dokonalejší! Jen je prostě jiná, ale nikdo neříká, že lepší. To máš zase jen ty nějakou utkvělou představu ve své hlavě. Mám totiž pocit, že vůbec nevnímáš to, co se ti tu snažím celou dobu říct. Bohužel nám oběma - myslím tím sebe i Chazze, vyhovuje tvoje povaha, ne Desina. A vůbec… Proč ses teda schválně oblíkla jako ona, když to nebyl plán?" zaksichtím se. Teď jsem jí doběhl. Měla to určitě předem připravený a teď se v nás jen snaží vzbudit pocit viny. "Navíc mne vážně nenapadlo, že bys měla tak šílený nápad," zakroutím nad tím hlavou. Kdo mohl tušit, že jí napadne něco tak šíleného. Chtěl bych vidět, jak by se tvářila, bych si to udělal po svém a Chester s Desire jakbysmet. To by jí to už jako skvělý nápad asi nepřišlo.
"Nebyl to žádnej šílenej nápad… Jen jsem šla do svýho pokoje! Když jste mě ani jeden nepoznali, tak jsem v tom jen pokračovala!" zaburácí a zatne pěsti, jako by mi v příštích pár vteřinách chtěla zabušit na hruď. "Převlíkly jsme se do stejnýho až potom," řekne ostře a sjede mě nakvašeným pohledem. "Když teda jste oba tou její povahou tak odstrašovaný, tak proč po ní furt tak lezete?!" ušklíbne se. "Tebe ještě chápu, ale proč si s ní musí začínat Chester, když má mě! A na to mi řekne, že to byly jen úlety… Když jsem měla úlet s tebou, tak se mohl posrat a dělal takovej vyrvál, sakra, jak jsem mu pošlapala srdíčko, ale že on ublížil mně, tak to už nevidí. Proč ses najednou dal na jeho stranu?! Úplně mě fascinuje, jaký jsou z vás najednou nejlepší kámoši!"
Ošiju se, protože se mi do odpovědi moc nechce, ale podle jejího výrazu mi je jasné, že z toho jen tak nevybruslím. "On… není tak špatný, jak jsem si myslel. Ostatně, vždycky jsme se hádali jenom kvůli tobě. Nikdy jsme ani neměli možnost se poznat z jiné stránky než ze stránky soka," přiznám, na okamžik se odmlčím a přemýšlím, jestli mu mám dál zachraňovat zadek. "Di, Chazzy za Des neleze. Přátelí se spolu, ale to je všechno. Jestli si myslíš, že za ní chodí, tlačí ji ke zdi a svádí, tak … to dělám já a ne on," pokusím se všechno uvést na pravou míru, jenže ona se chová, jak kdyby měla úplně zatemněný mozek!
"Ty ho budeš prostě obhajovat za každou cenu," ušklíbne se. "Končím. S tebou i s Chesterem, sakra! Nemá to cenu, když dycky někoho bude oblejzat a ty ho budeš krejt," sykne a vydá se ke schodům.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Slečna náročná Slečna náročná | 22. září 2013 v 19:10 | Reagovat

Líbí se mi, jak se mě dotýká, ale…je toho na mě nějak moc. Tak moc se snažím, aby se mu to líbilo, jenže … jsem jak kopyto! Po chvíli už to nevydržím a odtrhnu se od něho. "Já … nemůžu … nejde mi to," uteču od něho se slzami v očích jak malá holka.
"Ale no tak, Des. Jde ti to dobře," snaží se být trpělivý, ale já se cítím čím dál potupněji.
"Ne…" zavrtím hlavou a utírám si slzy. "Běž pryč. Nikdy se to nenaučím," vyháním ho, ale on místo toho ke mně přijde blíž a posadí se vedle mě na postel. Jedním pohybem mi shrne vlasy z krku a začne mě jemně líbat, až sebou cuknu. – Pane bože... ještě, že jsou to puberťačky. Tam ještě chápu, že kvůli něčemu takovýmu brečí – i když to v reálu asi moc lidí nedělá... Ale stejně, ach bože...

Dick jako jediné a zřejmě poslední alespoň trochu myslící stvoření v tomto fikčním světě...

"Di, Chazzy za Des neleze. Přátelí se spolu, ale to je všechno. Jestli si myslíš, že za ní chodí, tlačí ji ke zdi a svádí, tak … to dělám já a ne on," pokusím se všechno uvést na pravou míru, jenže ona se chová, jak kdyby měla úplně zatemněný mozek! – No, to protože má. Nejradši by Chestera uvázala někam k topení a nikoho za ním nepustila...

A co se stane, až sejde ze schodů? Máme tři možnosti: 1) Napadne ji Mia/Dexter; 2) Začne zase krvácet a Chester ji bude muset zachraňovat; 3) Nestane se nic a přejdeme k další bezvýznamné scénce.

http://media.tumblr.com/tumblr_llv4xyk7461qi2l4x.gif

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama