Tvé tělo jednou zemře, ale Tvá duše zůstane nesmrtelná...
Pro čtenáře od 18 let!





Upíři jsou nelítostná krvelačná stvoření, která páchají hrůzné činy, nechávají se svést násilností a brutalitou. Jsou přívrženci smrti a nezkrotného chtíče po lidském těle i krvi. Upír Chester patří mezi nejhorší z nich, o čemž vypovídá i jeho minulost, která se ironicky dotýká i hlavních hrdinů a provází je celým příběhem.

Hlavní myšlenkou je letitá ironie osudu, která se začíná projevovat. Jediné, co bezbranné lidi může zachránit, je vdechnout upírovi duši... Hlavní hrdinka má ten dar nepoddat se a bojovat, ale dokáže ovládnout sériového vraha a vdechnout do něj lásku, soucit a milosrdnost? Hra o duši začíná a jen tak neskončí...

Velmi emotivní příběh, kde hlavní pocity tvoří láska, nenávist a chtíč. Upíři jsou hodně roztoužená stvoření, tudíž je erotika a násilí nevyhnutelné, ale záleží jen na hrdinech příběhu, jak se svými touhami naloží a budou bojovat o lásku, která je pro duši to nejdůležitější, ale pro upíra to nejbolestivější...

Upír vs. člověk - 20. kapitola

23. listopadu 2012 v 14:33 | Chensie Ips - Sue Wish |  2. kniha - Upír vs. člověk
"Ahoj miláčku!" sykne radostně Mia, když vejdu do jejího pokoje. Hned se ke mně přivine a začne mě líbat na krku. "Copak?" zasténá svůdně, když mi přitiskne dlaň k rozkroku.
"Neměli jste to předem vymyšlené špatně," řeknu jako by nic, až se na mě nechápavě zadívá.
"Ale Dex je hlupák a pro krev udělá první poslední, takže se nakonec prozradil," hraju předem připravenou hru a čekám, zda se chytí.
"Ten zmetek!" zakleje a vyvlíkne se z mého objetí. Otočí se ke mně zády a zatíná pěsti, jako by se snažila ukočírovat svůj vztek. Když se obrátí zpět ke mně, zračí se jí ve tváři smutek a zoufalství. "Dexter to dítě nechce!" rozbrečí se přede mnou. "Copak ho nemůžeš vzít za svý?" pozvedne zoufale obočí a nutí mě dívat se do těch jejích zelených prokletých očí. "Víš, jak bude chudinka vyrůstat? Bez tatínka?" Pohladí si břicho a snaží se mě obměkčit.
"Ty potvoro," zavrčím znechuceně. Tušil jsem, že jde o nějakou hru. A můj odhad byl správný! "Nesnaž se tu na mě zapůsobit mateřskými pudy, které stejně nemáš!" syknu vztekle a chytím ji pod krkem. "Ať se Dex postará o to, co si udělal," řeknu tvrdě a pustím ji. Chci odejít, když mě chytí za ruku a škubne se mnou.
"Přece mě v tom nemůžeš nechat! I kdyby nic víc, tak seš můj bráška!" Chytí mě kolem krku a políbí, až ji od sebe musím odstrčit.
"Ty na mě nachystáš takový podraz a já ti mám pomáhat?!" zavrčím zle. "Sežeň si jiné bydlení, protože já už tě tady nechci!" syknu zlověstně a drápy jí přejedu po krku, až sebou trhne.
"Nemůžeš mě vyhodit!" vyjekne rozčileně, zatímco zatíná pěsti a snaží se, aby jí z očí nepadaly slzy. Díky hormonům je snadno ovlivnitelná, ale já nemám důvod, proč bych na ni měl brát ohledy.
"Ale můžu," ušklíbnu se sebejistě.
"Jestli mě vyhodíš, tak nikdy nebudeš moct nechat to svoje ochočený zvířátko o samotě, protože jakmile zůstane sama, tak přijdu já a zabiju ji!" sykne nenávistně. Ze rtů jí zášť téměř odkapává a v očích má krvelačný pohled, že se neudržím.
Rysy mi ztvrdnou a znovu ji chytím pod krkem, tentokrát ještě tvrději. "Tohle už začínáš přehánět," zaskřípu zuby. "Jestli se jí jen dotkneš, tak zapomenu, že jsi má sestra. Zapomenu na to, že jsem tvůj stvořitel a zničím tě!" zavrčím natolik zle, až se rozechvěje. Nikdy neměla možnost poznat mou nejhorší stránku, když jsem byl s Oskarem. Teď jsem jí trochu ze sebe ukázal a evidentně se jí to nelíbí, za to mě se to líbí moc!
"Dobře," usykne plačtivě.
Po menším zaváhání ji přestanu svírat a pustím ji.
"Chestere," zvedne ke mně oči. "Beztak ani jedno z dětí nebude tvoje," zabodne se mi do tváře s takovou přemírou znalosti, až zůstanu přistiženě zírat. "Copak ti Dianka neřekla, že je s tím mým obědem těhotná?" zašeptá medově a omotá kolem mě ruce. "V agónii největší mi to ten modrookej blbeček vyslepičil," ďábelsky se rozesměje, až se mi ten smích zaryje do hrudi jako její ostré drápy.
"To sis teď vymyslela!" syknu nejistě. "Di není…" Ani to nedopovím, protože Di s největší pravděpodobností je těhotná! Všechno by na to odpovídalo a ona to musí vědět také!
Ale proč by ti o tom tedy neřekla? Ozve se mi v hlavě známý hlas. Jedině, že by Mia mluvila pravdu.
Ne! To by mi neudělala! Protestuju a neklidně těkám očima po vysmáté Mie.
"Už ti to dochází, viď? Proto je do něj tak zamilovaná," povzdychne si hraně.
"Vlastně," uhne pohledem, jako by ji týralo, jak moc mi tímhle vším ubližuje! "S tebou je podle všeho jen proto, abys ji hojil," pokrčí rameny a zasáhne mé citlivé místo.
"Pochlubila se mu, že prej našla způsob, jak dokonale tě v těch citech obelstít. Šikovná holčička, viď?" zadívá se mi zkroušeně do očí. V hrudi mě opět bodne. To není možné! Není možné, aby to všechno byla jenom přetvářka, aby to všechno bylo… falešné.
"Snad sis nemyslel, že tě opravdu miluje a to dítě čeká s tebou," odfrkne Mia, jako bych byl chorý. "Vždyť jsi upír a ona kořist," zvedne obočí. "Týral jsi ji, mučil ji svým hladem i doteky. Jsi prakticky její věznitel, tak jak by tě mohla milovat?" položí mi otázku, kterou jsem se na začátku své "lásky" k ní zabýval také.
"Lžeš!" syknu bolestně, ale lhal bych sám, kdybych tvrdil, že mě nezmátla.
*** *** ***
Vrhnu k Dickovi do pokoje jako noční běs a proberu ho ze spánku. V rukou třímá kůl, ale ten jedním vzteklým pohybem vyhodím oknem ven.
"Ty parchante!" chytím ho pod krkem a vytáhnu z vyhřáté postele. "Je to pravda?!" zařvu na něj v naprostém vzteku.
"Co?" zasípe nechápavě a vyvalí na mě oči.
"Tak ty nevíš?" zavrčím znovu a znechuceně se dívám do té jeho svaté tváře, kterou bych mu nejraději rozmlátil. "Tak já ti osvěžím paměť! Můžeš mi vysvětlit, proč všude roznášíš drby o tom, že s tebou Di čeká dítě?!" zařvu běsnivě.
"Co je mezi mnou a Di, tak do toho ti nic není," blahosklonně, naprosto vítězně, se ušklíbne a mě na chvíli padne čelist.
Vzpamatuju se a dám mu takovou pěstí, že mi padne k nohám s výkřikem bolesti.
"Jestli jí něco uděláš, tak tě zabiju," sykne komicky, zatímco ho znovu chytím a vytáhnu na nohy.
"To těžko," zavrčím pln hněvu a bolesti. "Protože dřív zabiju já tebe!" Znovu ho udeřím a tentokrát ještě silněji, až vyjekne a z nosu mu vytryskne krev. "Rozluč se se životem, protože tentokrát ti nikdo na pomoc nepřispěchá!" zasyčím mu do obličeje a stisknu ho tak silně, že mu nedovolím se ani nadechnout. Chvíli ho mučím a dívám se, jak protáčí panenky a marně lapá po dechu.
Pokojem se mihlo světlo, jak kolem projel zahraniční vůz. Oskar se skryl v temnotě a já se přitiskl ke stěně, až jsem nebyl téměř ani vidět a dál ho držel, jako bych se netěšil na nic jiného, než na jeho zbytečnou smrt.
"Nech ho nadechnout," položil mi dlaň na rameno a jemně mě od něj odtáhl.
"Svou kořist musíš oslavovat. Dávat jí život zas a znovu. Hrát si tak, jak by nikdo jiný nemohl," zadíval se mi vědoucně do tváře a usmál se.
"Život je naprostý unikát. Každý, který ukončíš, si musíš dostatečně užít," usykl a pomohl mladíkovi na nohy. Mohlo mu být tak dvacet, možná méně a já se nemohl dočkat, až mi Oskar ukáže, co všechno jako upír smím a musím. Byla to má první noc a já byl v mučení nezkušený, nemohl jsem se netrpělivostí ani zhluboka nadechnout, když mi dovolil k němu opět přistoupit a zarýt se mu drápy hluboko do pokožky.
"Chazzy," probere mě Diin hlas.
Ta myšlenka byla opravdu silná. Celou dobu jsem ji potlačoval a nakonec se vynoří v ten nejméně vhodný čas! Zúžím nenávistně oči a zakousnu se mu do krku tak hrubě a brutálně, až sebou Dick zazmítá a z hrudi se mu ozve bolestné zachrčení.
"Dost!" křikne panicky a pověsí se mi na záda, jako by snad měla sílu mě od něj odervat.
Ještě zákeřněji se do jeho krku pohroužím špičáky, až ucítím její bolest ve své hrudi. Zuřivě mi do zad zabuší pěstmi. Odtrhnu se od něj a chytím ji za zápěstí. Bolestivě usykne a z donucení si klekne.
"Nepleť se do toho," zavrčím na ni a dál svírám toho hajzla, aby se mi nemohl vysmeknout.
"Chazzy, nechej ho být!" rozbrečí se mi u kolen a opře se o mě čelem v naprosté bezmoci.
"Proč se ho stále zastáváš?!" vyjedu na ni. "To ti na něm skutečně tolik záleží?!" zařvu a pustím ho. Místo toho se zaměřím na ni, vyděšeně se zvedne ze země a začne přede mnou couvat. Tak ona se mě bojí! "Je to jen další lidskej červ. Víš, kolik takových už jsem zabil!?" vrčím v agónii, která mi svírá hrudník. Sice její pocity už tolik necítím, protože jsou nejintenzivnější po sexu, ale stále mnou probíhají její záchvěvy, jako bychom byli propojeni. "Řekni mi jedinej důvod, proč zrovna jeho bych měl ušetřit!" naléhám na ni. V návalu zoufalství a beznaděje mluví většinou všichni pravdu. Dívám se na ni a děsím se chvíle, kdy mě opět srazí na kolena, protože ona jediná má tu moc.
"Mám ho ráda," schoulí se do rohu pokoje a mačká si krk, ze kterého jí opět stéká krev. "Nechci, aby umřel a mohl by to být kdokoliv! Nedovolila bych ti zabít žádnýho člověka, kdyby to bylo v mojí moci!" Hlas má rozechvělý zoufalstvím a bezmocí. "Je to vražda! Nač potřebuješ zabíjet, když máš mě?" zadívá se mi do tváře se štěněčím výrazem.
Zabodnu se jí pohledem do popelavých očí. Do těch tůní, ve kterých jsem se tolikrát topil, a které mě tolikrát dostaly na vrchol a vzápětí srazily až na dno. Duhovky, které mě tolikrát ošálily a snaží se o to i teď!
"Proč to nepřiznáš?" dívám se na ni vyčítavým pohledem. "Proč mi už konečně neřekneš pravdu?" hrudník se mi bolestivě svírá a já bych nejraději tloukl hlavou o zeď. "Já vím, že jsi těhotná," procedím suše skrz zuby. Okamžitě v úleku zalapá po dechu a skryje se přede mnou ještě víc.
"Nechtěla jsem ti to říkat, měl jsi toho teď moc," zalyká se plačtivě. "Takže ti to vadí?" obrátí ke mně plaše své ubrečené oči.
"Jak jsi šlechetná, že na mě tak myslíš," zaironizuju, aniž bych reagoval na její otázku. Tak ona mi bude ještě do očí lhát! Přistoupím k ní s bolestí v očích. "Jenže já taky vím, že to dítě není moje," syknu, když se nad ní skloním.
Ihned sebou cukne a nechápavě na mě hledí. Ve tváři se jí zračí naprosté ohromení, které mi cupuje mozek na padrť. Proč mi to udělala?! Snažil jsem se jí dát první poslední a milovat ji, jak to jako upír nejlépe dokážu!
"Ale ono je tvoje," zablekotá nechápavě. "Vždyť to víš," dívá se na mě, jako by má poslední slova nedokázala správně rozluštit a nedávaly jí smysl.
"Já s nikým jiným," polkne a zatváří se ustrašeně. Pozoruju, jak se jí otevírají rány na obličeji. Tvář se jí v psychickém rozpoložení barví do ruda a já už s ní nedokážu ani soucítit. Může si za to všechno sama.
"Byla jsem jen s tebou. Já tě miluju," zalapá po dechu a snaží se mě znovu svést a obelstít! Zoufale ke mně natáhne ruce v náznaku objetí.
"Prosím, ubližuješ mi," pohlíží na mě tak zoufale a zlomeně, že se mi svírá celá hruď. Z očí jí bez přestání padají slzy a její duhovky jako by ztrácely svou sivou barvu.
"Vážně?" uhnu pohledem, aby mě nelapila do svých sítí.
"Tak proč Mia tvrdí, že se jí s tím on svěřil? Že chceš být s ním a mě máš jen proto, abych tě léčil? A on to potvrzuje!" ukážu na toho idiota a znechuceně zavrčím, protože ona ze sebe nedokáže dostat ani slovo!
Jen na mě shlíží s otevřenými chvějícími se rty a jasnou bolestí, která jí sála snad z celého těla.
"To není pravda!" zachraptí. "Prosím, věř mi!" Chytí mě za ruku. Ten vroucí dotek zapůsobí jako kat, než se jí prudce vyškubnu. "Důvěřuj mně, ne Mie nebo jemu! Vždyť přece cítíš mou lásku," zajíkne se a rozmaže si krev po celé tváři. "Jsem celá tvoje i s tvým dítětem," šeptá a hruď se jí panicky svírá.
Už jsem se dokonale oprostil od jejích pocitů, takže je necítím. Nemám chuť si do těla pumpovat faleš jejích emocí, které ona dokáže tak bravurně ovládat, jak mi sama už několikrát názorně předvedla.
"Nevím, co cítím," ušklíbnu se. "Jestli je to láska ke mně nebo spíše k mýmu jedu." Protnu ji zrazeným pohledem. Znovu mi dokázala, jak dobrá je lhářka.
Zoufale otevře ústa a znovu je zavře, zatímco se jí z očí sypou slzy jako diamanty.
"Lásko, prosím, zabíjíš mě," zašeptá naprosto zlomeným tónem a opře si hlavu o zeď. Je bledší než ta stěna, která jí poskytuje chladnou náruč.
"Tak jí přece pomoz!" křikne na mě Dick, který se úpěnlivě drží za krk a tváří mu probíhá nepřeberné množství stresu, jako by to prožíval s námi. "Přísahám, že jsem si to vymyslel! O dítěti jsem slyšel poprvé od tebe! Tak proboha něco dělej!" Pro její záchranu by byl schopný si vymyslet cokoliv a já už vážně nevím, čemu věřit. "Řekl jsem to, protože ji chci pro sebe. Ale raději, ať je s tebou, než aby byla mrtvá!" Bere ji zoufale do náruče a ona už jen odevzdaně malátně leží a nesnaží se ani zastavit si krvácející rány.
"Polož ji na postel a vypadni," syknu a dívám se, jak váhá. "Pokud chceš, aby žila, tak udělej, co říkám," zúžím oči a sleduju, jak pokládá její bezvládné tělo na měkkou postel.
Jakmile zmizí za dveřmi, přisednu si k ní a odhrnu jí vlasy z obličeje. Už se nemůžu déle koukat, jak trpí. Uvědomuju si, že ji mám tolik rád, že mě to až bolí. S povzdechem se nahnu k jejímu krku a přisaju se ke krvi, která má chuť téměř jako každá druhá, jen jako by byla s příměsi chilli. Pálí mě na jazyku a mému žaludku nedělá zrovna dobře.
"Lhala jsi mi!" syknu zrazeně, když se od ní odtáhnu. "Tvoje krev už není moje šťastná! Tobě na mě vážně nezáleží," ušklíbnu se. "A bojím se, že ani nikdy nezáleželo," probleskne mi tváří bolest.
Když ke mně natáhne ruku, ani se jí nedotknu. Jsem naprosto znechucený vším, co jsem si vyslechl, pocítil a teď i vypil. Takovou ostrou příchuť krve jsem na jazyku nikdy neměl a už ji ani nikdy znovu ochutnat nechci!
*** *** ***
Chester
S prázdnou lahví od ďáblova nápoje se potácím potemnělým a tichým domem a do všeho narážím. Myšlenky se mi sice zahnat podařilo, ovšem na úkor mírné dezorientace. Ztěžka se vyšplhám po schodech do patra, ze kterých téměř dvakrát spadnu.
Domem se prohání podezřelé ticho, zdá se, že jediný nadraný jsem tady já. Di pít nemůže a ten debil je nejspíš příliš dokonalý na to, aby něco takového dělal. Sám pro sebe se tomu musím ušklíbnout. Kdyby mi někdo řekl, že budu žít s lidmi bez toho, abych si na nich pochutnal, nevěřil bych mu.
Do hajzlu, měl bych to pití začít trénovat, napadne mě, když vrazím do zdi. Chci zapadnout k sobě do ložnice, když mi tělem náhle projede vlna slastného zatrnutí. Podívám se na dveře, před kterými stojím a zjistím, že vedou do pokoje k Di. Jsem opilý a mám chuť na sex.
A mám ji rád, do hajzlu! Prsknu v duchu. A tu lásku bohužel nezabere ani bedna tvrdého alkoholu! Potichu otevřu dveře a dopotácím se až k její posteli, kde tiše spí. Je přikrytá až po čelo a zpod deky jí koukají jen její černé vlasy, které jsou rozprostřené po bílém polštáři.
"Eleanor, zlatíčko, chci si hrát," zavrčím jí něžně do ucha a prohrábnu se havraními vlasy. Zadívá se na mě svýma zářivě hnědýma očima a chytí mě za zápěstí, jako by se snad mohla ubránit mému neustálému chtíči.
"Ale pššt," tiším ji, zatímco z ní strhávám peřinu. Tělo má pokryté šrámy, které jsem jí ve své bouřlivé touze udělal a stehna jí zdobí kousance i krev z agresivního sexu, který jsem s ní prožil sotva před hodinkou. Byla natolik vyčerpaná, že se nestihla ani opláchnout a to mě rajcuje. Mám rád její krev, bolest a žár jejího těla.
Rychle zaženu tu zpropadenou myšlenku a přilehnu si k Di. Přitisknu se k jejímu horkému tělu přes tenkou vrstvu deky, až vyjekne.
"Chazzy," zadrkotá zuby. "Co děláš?" zajíkne se a chce mě odstrčit, ale já se nenechám.
Uvězním jí zápěstí do svých svěráků.
"Chci tě," vydechnu jí do rtů a políbím ji. Ucítím v ústech cosi nasládlého, až mě to donutí se od ní lehce odtáhnout a zadívat se jí do tváře. V přítmí si povšimnu, že má kolem úst tmavé krvavé skvrny. "Jsi celá od krve," vydechnu vzrušeně. "To mě rajcuje!" Něžně ji koušu do rtů i krku, zatímco se prsty snažím dostat pod deku a trochu se s ní pomazlit.
"Já nechci," zamumlá rozechvěle a znovu mě odstrkává.
Opět ji chytím za zápěstí a věnuji jí dech beroucí polibek, při kterém mi zasténá do rtů. Má ráda polibky něžného i drsnějšího rázu tak jako já. Když se jí jazykem vloudím do úst a týrám ji svou vášní, úpí mi do rtů.
"Pusť mě!" zaskučí, když se od ní na chvilku odtáhnu, aby se mohla nadechnout. Její dech je zastřený a zrychlený. Nemohu se nabažit divoce tlukoucího srdce, které jen dokazuje, jak je ze mě vyhecovaná.
"Neříkej, že nechceš. Cítím, jak se celá klepeš a strachem to určitě nebude," zavrčím jí do ucha a kousnu ji do lalůčku, až usykne. "Vím, že se ti to líbí, tak se nebraň," chytím její dlaň a přitisknu si ji na poklopec.
Ucukne, jako by se snad mohla spálit!
Trochu mě to urazí.
Ušklíbnu se: "Děláš, jak kdybys ho měla držet v ruce poprvé." Zalapá po dechu a chce mi podle jejího výrazu říct něco hodně peprného, ale já ji nenechám. Zaplním jí ústa jazykem, a i když se chvíli bojím, že mě do něj spíš kousne, tak nepřestanu a ještě víc ji jím začnu laskat. "Svlíkni tu noční košilku," vydechnu jí do úst, když se od sebe na okamžik odlepíme.
"To takhle přece nejde!" prskne, když jí stahuju ramínka od svůdné průsvitné košilky.
"Proč by to nešlo?" Vysvobodím její tělo z toho tenkého hadříku a rajcovně ji skousnu ret. "Chci tě, tak si tě vezmu," políbím ji na rozechvělé rty, kterými se mi snaží odporovat. "Jsi moje," zašeptám a přivinu ji majetnicky k sobě, až vzdychne.
"Jsem jen tvoje," vydechne a konečně mě sama od sebe políbí. Prsty se mi dere pod černou mikinu a svléká ji ze mě, zatímco se na ni houževnatě lepím a dostávám se jí mezi stehna. "Buď něžnější," usykne, když na ni nalehnu celou svou vahou.
"Ty máš přece ráda drsný zacházení," zasměju se škádlivě a prostrčím ruce pod jejími zády, abych ji k sobě mohl vinout ještě pevněji.
"Ne, kvůli mně, ale kvůli dítěti," zašeptá a rozepíná mi kalhoty.
"Musíš o tom teď začínat?" syknu pro změnu zase já a cítím, jak moje touha opadá. Chci se od ní odtáhnout, ale nenechá mě.
Ihned mě začne něžně líbat a svůdně mi přejíždět jazykem po spodním rtu. Občas mě i lehce kousne, až radostně zavrčím. Naše polibky se stávají vášnivějšími a teď už ze sebe zbytek oblečení servu sám. Hladím ji po celém těle, a když se dotknu jejího klína a hraju si s ní prsty, dech se jí trhá a ona se mi prohýbá vstříc.
"Tak se mi to líbí," vrčím a nechávám ji, aby se mi zcela oddala. Užívám si ten pocit, když ji svými dotyky přivádím do varu. Zarývá se mi do kůže nehty a sténá u toho tak nahlas, že to musí být slyšet i u toho vola v ložnici! Rozhodnu se ale zahrát si na tyrana. Bere to jako zradu, když ji chvíli před koncem přestanu dráždit.
"Lásko, trápíš mě!" usykne zrazeně a rozněžněně. Je na pokraji vybuchnutí a tohle ji skutečně mučí a mě se takové týrání neskutečně líbí.
"Já vím," syknu skrze zuby a znovu ji začnu dráždit a líbat, jako bych se jejích sametových rtů nedotýkal snad celou věčnost. Jakmile ucítím, že se blíží k vrcholu, opět přestanu.
Zanaříká a se slzami v očích do mě zabuší pěstmi. Chytím ji za zápěstí, ale když se k ní nahnu, abych ji políbil, tak mě kousne do rtu natolik surově, až sebou cuknu a hned ucítím, jak mi na bradu stéká krev.
Její krásné ženské tělo se pode mnou zmítalo ve snaze mi odolat. Vlasy měla jako uhel a z hnědých zářivých očí jí padaly slzy jako hrachy. Kroutila se pode mnou ve snaze uniknout před mým chtíčem. Tvrdě jsem ji chytil za zápěstí - předem jsem věděl, že zítra bude mít modřiny, ale o to větší vzrušení mnou proudilo.
"Bolí to!" vyjekla, když jsem se do ní pln brutálního chtíče pronikl a houževnatými přírazy si bral, co bylo moje. V zápalu chtíče jsem ji kousal, kam se mi zachtělo. Její ňadra jsem si užil do sytosti a to samé jsem prováděl i s jejími rty, až naříkala bolestí. Byl jsem na ni moc surový, ale i přesto jsem jí dával najevo svou přízeň.
Na moment se nad tou vzpomínkou zarazím, ale Diiny teplé dlaně na mém těle mě hned vrátí zpátky k ní.
"Ty sadistko!" zašklebím se. Jedním pohybem se jí dostanu mezi stehna a proniknu do ní takovým způsobem, až z ní vyrazím slastný sten a její nehty se mi zaryjí do zad tak hluboko, že se mi z toho zatmí před očima! Přilepím se na její ústa a nestačím se divit, jak ochotně mi slízává veškerou krev. Chvílemi mám dokonce pocit, že mi ránu na rtu saje. Tentokrát nás dovedu na vrchol oba téměř současně, i když ne takovým hrubým způsobem, jak jsem původně chtěl. I když si to nepřiznám, přece jen se snažím být opatrný.
"Bylo to krásný," zašeptá mi do ucha a něžně mě políbí.
"To bylo." Protáhnu se a přivinu ji k sobě do náruče. Pažemi vytvořím ochranou klec, která jí nedovolí utéct a navíc ji ochrání. Nosem se zabořím do jejích vlasů a téměř v okamžiku usnu, protože mě ten alkohol i vrchol, kterého jsem díky Di dosáhl, nějak zmohl.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Slečna náročná Slečna náročná | 15. září 2013 v 20:51 | Reagovat

Super, takže teď tady budeme čachrovat s tím, čí je to dítě. Takže Diana teď bude žít v té představě, že Miino dítě je Chestera. Diana zjistí, že je těhotná a zaujme sebelítostivý postoj „když čekáš dítě s ní, tak moje nepotřebuješ a nebudeš mít rád“... A tak se všichni alespoň desetkrát úplně zhroutí. Pak se samozřejmě dozví pravdu a – happy end!

"Copak ti Dianka neřekla, že je s tím mým obědem těhotná?" zašeptá medově a omotá kolem mě ruce. – Jo, jasně. A jak to za ty dva dny stihla? Chester by musel být úplně na hlavu, aby jí to uvěřil. Že nabrala a víc jí, to viděl už než se tam vůbec nějakej Dick objevil. Navíc, dva dny po oplodnění na ženu skutečně neskočí chutě a omdlívání.

Víte, jak nejčastěji tvoří povídky mizerně píšící teenagerky? To vezmou strašně cool hlavní hrdinku a drsného hlavního hrdinu. Nechají je do sebe zamilovat, pak jim do cesty kladou hroooozný problémy. Hlavní hrdinka pak musí otěhotnět, hlavní hrdina se k ní musí zachovat nespravedlivě. Ale nakonec spolu všechny překážky zmůžou a nastává happy end.

Všichni jsou těhotní! http://static.tumblr.com/5ac52e1e67fb63fe415fb596439112c7/01yt7ba/ONXmkdvy3/tumblr_static_tumblr_m7o3gmavze1qmo9gg.gif

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama