Tvé tělo jednou zemře, ale Tvá duše zůstane nesmrtelná...
Pro čtenáře od 18 let!





Upíři jsou nelítostná krvelačná stvoření, která páchají hrůzné činy, nechávají se svést násilností a brutalitou. Jsou přívrženci smrti a nezkrotného chtíče po lidském těle i krvi. Upír Chester patří mezi nejhorší z nich, o čemž vypovídá i jeho minulost, která se ironicky dotýká i hlavních hrdinů a provází je celým příběhem.

Hlavní myšlenkou je letitá ironie osudu, která se začíná projevovat. Jediné, co bezbranné lidi může zachránit, je vdechnout upírovi duši... Hlavní hrdinka má ten dar nepoddat se a bojovat, ale dokáže ovládnout sériového vraha a vdechnout do něj lásku, soucit a milosrdnost? Hra o duši začíná a jen tak neskončí...

Velmi emotivní příběh, kde hlavní pocity tvoří láska, nenávist a chtíč. Upíři jsou hodně roztoužená stvoření, tudíž je erotika a násilí nevyhnutelné, ale záleží jen na hrdinech příběhu, jak se svými touhami naloží a budou bojovat o lásku, která je pro duši to nejdůležitější, ale pro upíra to nejbolestivější...

Milenec vs. sok - 18. kapitola

17. prosince 2012 v 19:47 | Chensie Ips - Sue Wish |  6. kniha - Milenec vs. sok
Uvolněně relaxuju ve vaně, napuštěné plné horké vody a voňavé pěny. Cítím, jak se mi to teplo rozlévá do končetin a rozehřívá mě zevnitř, jako bych byla celá promrzlá. Nadšeně přivírám víčka, když náhle slyším tiché vrznutí dveří. Skousnu si spodní ret a zamžourám do husté mlhy skrze přivřená víčka. Zapomněla jsem zamknout! Ovšem, když zjistím, že to není nikdo jiný, než Chester, potěšeně se usměju a začnu si dlaněmi dráždivě přejíždět po těle.
Vsune si ruce do kapes a shlíží na mě mlsným pohledem, který mi dělá dobře.
"Myslela jsem, že spíš," promluvím po chvíli, kdy ho trápím a rozvášňuji.
V očích mu blýskne a zřejmě si myslí něco o potvoře.
"Už nespím… Beztak mi to moc nejde. Ta postel je pro jednoho příliš velká," zašklebí se a snaží se maskovat vzrušení, které jsem u něj vybouřila.
"Měl sis tam nastěhovat Dicka… Dneska vám to spolu fakt šlo." Uchechtnu se. "Kdo by řekl, že vy dva se budete někdy kámošit." Zavrtím hlavou a bouřlivě se rozesměju, protože v posteli vážně excelovali.
"Časy se mění. Ovšem rozhodně to není na takové úrovni, abychom si dopřávali společné chvilky slasti v posteli." Zašklebí se. "Od toho mám ostatně tebe, ženo. Tak vylez z té vany a pojď se postarat o svého muže!" Vezme ručník a čeká, až si stoupnu, aby mě do něj mohl zabalit.
Rozesměju se. "Než se můj muž trochu vyspinkal, tak o dopřávání vzájemnejch chvilek slasti nechtěl ani slyšet," popíchnu ho a nechám se od něho zabalit do ručníku a pevně obejmout.
Vezme mě do náruče a vyzývavě mě protne pohledem.
"Sakra, seš fakt děsně ledovej. Zase si na to budu muset zvyknout," brblám se smíchem. Tulím se k němu a je mi sice hrozná zima, ale je mi fakt krásně. Z jeho blízkosti, mužné vůně je mi vážně moc dobře.
"Hm… Dříve ti to tak nevadilo… Asi si budeš muset najít někoho jiného, kdo tě zahřeje," zašklebí se a odnese mne do ložnice. Položí do měkkých peřin a spokojeně zkontroluje spící děti. Když se však otočí zpět ke mně, tak už jsem nahá a probodávám ho svádivým pohledem. Drze se zašklebí jako drsný upír a svlékne si tričko. Přilehne ke mně a ještě více mě zastudí na těle, až zadrkotám zuby.
"A teď budeme hezky spinkat," zavrčí něžně, až se zamračím.
"Tak spinkej," zašeptám a něžnými polibky ho rozmazluju na ramenou i krku. Všude, kam dosáhnu, zmapuju kůži svými nedočkavými rty. "Ty jsi můj nejmilovanější ledovej upír…" zachraptím a přimknu se k němu ještě blíže.
"S tím se počítá," zavrčí sebevědomě a přivře víčka. Když znovu zadrkotám zuby, překryje nás oba dekou a začne dlaněmi bloudit po mém těle, až se celá propínám.
"Chazzy… Nespi!" propnu se mu v náručí, když vidím, jak se mu klíží oči. "To bylo keců, že ti nesloužím," odfrknu a kousnu ho do rtu. "Vždyť já tě moc chci, sakra! Tak moc po tobě toužím, až se to nedá vydržet." Vrčím svůdně, zatímco se houževnatě tisknu k jeho ledovému pevnému tělu.
Jen se usměje, ale oči neotevře. "Promiň, lásko… To víš, to dělá to pití." Donutí mě lehnout si na záda a položí si hlavu na můj hrudník, až se ztěžka nadechnu. Dlaní mi sjede mezi nohy, až se mírně propnu a dech se mi zadrhne.
"Sakra, ale co tvoje povinnosti, miláčku?" zaúpím rozechvěle. Prsty ho hladím ve vlasech a vdechuju jeho živelnou vůni, která mi dělá dobře. Druhou rukou se snažím dostat k jeho nejcitlivějšímu místečku… "Copak ty na mě nemáš ani trochu chuť?" prsknu a zakaboním se. Když se dostanu na to správné místo, ledabyle odstrčí mou dlaň, kterou ho pokouším a zadívá se na mě mírně rozespalým pohledem, až zatnu čelist.
"Já myslel, že ty povinnosti máš ty a nikoliv já." Poušklíbne se pobaveně a znovu mi dráždivě sjede do klína, až se propnu. Ovšem moc dlouho se tam nezdrží, zřejmě má chuť mě trápit.
Velmi hladově ho políbím. Dlaněmi kroužím po jeho mužném napjatém těle, až mě z toho zebe v prstech.
"Budeš mě muset zahřát nebo zmrznu, sakra," zašeptám mu rozechvěle do rtů a snažím se ho vyprovokovat k nějaké akci. Konečně mám trochu síly a nehodlám ji promarnit hloupostmi. Chci si svého Chestera dostatečně vychutnat!
"Neměla by ses trochu šetřit?" hlesne po dlouhém vášnivém líbání, když se oba musíme nadechnout, protože nám vzduch z plic úplně vyprchal.
Povytáhnu ironicky obočí a rozhodně se snažím vypadat tak, že mě odpočívání ani trochu nezajímá. Chester odfrkne a s lehkým úšklebkem se mi dostane mezi stehna. Ovšem, když mu chci prsty vjet do vlasů, chytí mi zápěstí do svých svěráků a přitiskne do polštáře.
"Tak zahřát, ano? Dobře…" zamumlá jízlivě. Přehodí si obě mé ruce do své jedné dlaně a bez problému mě drží, i když se pod ním svíjím, zatímco on něco hledá v šuplíku nočního stolku.
Chvíli zmateně přemýšlím a než mi to dojde, vytáhne lesklá pouta a za mých pronikavých protestů mě připoutá k pelesti.
"Sakra, Chazzy, ne!" prsknu zoufale a zadívám se na něj štěněčím pohledem. "Já se chci na tom milování aktivně podílet," fňuknu na oko a zachrastím prudce řetězy.
"A já myslel, že tě naše milování nebaví a chceš si vyzkoušet něco … jiného." Blýskne ďábelským pohledem, až rozpustile zavrčím. Mluví o Mie a o tom, co všechno s ní prováděl!
Hrdě vypnu hruď a vysunu bradu. "Tak mi to ukaž!" syknu odvážně skrze zuby.
"Co se čertíš?" rozesměje se, když vidí mé negativní reakce. "Já si nestěžoval. To tys stále měla pocit, že to s ní bylo něco extra… A přitom … nevzpomínáš si, jaké to třeba bylo po našem rozchodu v koupelně?" zajiskří očima a při té vzpomínce vypustí do vzduchu pár feromonů.
Čím hladověji ze mě pil, tím víc na mě působil každej jeho dotek, jeho vůně i jed. Cítila jsem, že pomalu mířím na vrchol. Tohle se mi ještě nestalo! Bylo to tak silný, že se pod ním začnu ještě víc prohýbat. Nedokázala jsem bejt v klidu. Nedokázala jsem se jen tak poddat té nastupující rozkoši. Snažila jsem se odolávat a o to slastnější ten výstup byl. Zoufale jsem vykřikla a zkroutila se ve spárech orgasmu. Vlévalo mi to do žil ohromnou sílu. Zkusila jsem toho využít a odstrčit ho od sebe, trochu se mi to podařilo. Na chvilinku. Zahleděla jsem se mu do běsnících očí.
Byl úplně bez sebe, když jsem ho odtrhnula od jeho životadárné tekutiny. "To jsi neměla dělat!" zavrčel dlouze a vrhnul se na mě tak zuřivě, až jsem se zajíkla. Přitisknul mě k podlaze celou vahou svýho ledovýho těla, div že jsem se mohla vůbec nadechnout.
"Že by se v tobě konečně probrala zase ta moje divoká Di?" zašklebil se a znovu se mi snažil dostat k otevřené ráně, kterou jsem si tak úpěnlivě snažila zakrýt. Znovu a znovu jsem ho od sebe odstrkávala a jeho to příšerně iritovalo.
"Přestaň!" štěkl zle a přitáhl si mě obkročmo k sobě, až jsme byli klínem klín. "Teď to bude po mém!" zavrčel temně, až mě vyděsil k smrti.
Zeširoka jsem rozevřela oči a vnímala jsem ho se zoufale bijícím srdcem a radostí z jeho přítomnosti v těle. Snažila jsem se mu utéct, ale oproti němu jsem neměla žádnou šanci. Svíjela jsem se a nechávala se divoce líbat.
Jen, co se mi dostal mezi nohy, zručně přirazil a zakousnul se mi do krku s takovou vervou, že jsem se zhroutila v naprosté rozkoši. Slastně jsem zvrátila oči k nebi a nechávala sebou intenzivně proudit dokonalou euforii deroucí se mi z rozkroku do celého těla jako prudká záhuba. "Sakra," usykla jsem slastně. Tak tohle se mi vážně ještě nestalo. Takhle krásný to s ním ještě nikdy nebylo. Prakticky to byl můj první orgasmus, který jsem zažila při milování a je to setsakra nádherný! Nedokázala jsem se z tý sladkosti dostat, zatímco mi dával chvíli na vzpamatovanou a tisknul mě k sobě s rozvášněným úšklebkem.
"Jsi první, která se mi udělala při vstupu," usmál se na mě sebevědomým křivým úsměvem.
"Hajzle!" dostala jsem ze sebe v opadající slasti a neměla ani sílu se bránit, když si mě vášnivě začal brát. Nebylo to nic něžnýho, sakra, ovšem bylo to tak fajn, že i kdybych měla sílu, stejně bych nechtěla, aby to skončilo.
Po chvíli jsem mu začala i sama vycházet vstříc a povzdychávat mu do rtů. Chtěla jsem si tuhle jízdu vychutnat. Byl ve mně po tak dlouhý době a já se ho nemohla nabažit.
Naklonil se ke mně a jazykem proniknul mezi mý pootevřený rty. Zabořila jsem prsty do jeho vlasů, hrála jsem si s nimi, laskala je a uvědomovala si, jak moc mi tohle všechno chybělo.
Svou dlaní mi zezadu zajel do vlasů, zatímco se druhou opíral o ledovou podlahu, která mě pálila do zad, ale já si toho vůbec nevšímala.
Byla stejně ledová jako Chester, dávalo mi to pocit, že jsem ho cítila snad všude!
Když jsem zvrátila hlavu v bujarém záchvatu euforie, s radostně přivřenými víčky mě pozoroval. Jeho dech byl stejně potrhaný jako ten můj.
Když jsme se oba blížili k vrcholu, nešetrně jsem ho kousla do krku, abych mu aspoň maličko vrátila to jeho počínání - v tý době jsem byla jenom člověk a sotva mu tím ublížila.
Šklebivě se na mě uculil a já zavrčela rozkoší, zatímco tak prudce přirážel.
Když přišel můj druhý výstup, zaklonila jsem hlavu a zabodla se pohledem hluboko do jeho temných očí. Nedokázala jsem nevykřiknout jeho jméno.
A on v tu chvíli zavřel svoje temný oči a divoce se mi zakousnul do krku, zatímco jím probíjela rozkoš největší…
"Hm, dvakrát za jednu jízdu, jsem dost dobrý," pochválil se narcisticky a vlepil mi pusu. Svezl se vedle mě na studenou podlahu.
Přivřela jsem oči a kochala se pohledem na to sexy mužný tělo, který mi na těch pár chvil mohlo patřit… A který bezmezně miluju.
"Dobrej?" odfrkla jsem. "No tak, Chazzy, trochu víc sebevědomí. Byls úchvatnej!" Roztáhla jsem ústa v širokým zářivým úsměvu a obkročmo se na něj posadila. Ještě malou chvíli jsem ho chtěla mít pro sebe… Ještě maličkatou chvilku, kterou mi dovolil. Ihned jsem se do něj vpila ústy a snažila se pro sebe urvat další doteky…
Z fajn vzpomínky mne proberou jeho neúprosné feromony. Ta vůně mi vnikne do nosu tak agresivně, až zalapám po dechu a prohnu se.
"Oh, sakra… Sakra, Chazzy!" zaspílám s přivřenými víčky. Dech se mi úží a já pomalu a proklatě propadám do tíživosti a euforie. Ještě párkrát zachrastím okovy v nesouhlasu a náruživosti chtíče, než upadnu do jakéhosi stavu, kdy nevnímám nic jiného než svého Chestera.
Jako by pro mě v té tmě zářil a opřádal mě svým hlasem, vůní i doteky. Ďábelsky se usmívá, až mě ten pohled na něj sladkobolně bolí a probouzí další neukojenou touhu.
"Co je? Já ti přeci ještě nic nedělám." Blýskne smyslně očima a s radostí sleduje, jak pod ním sebou cukám a protáčím panenky.
Feromony by na mne jako na upírku neměly působit, ale zdá se, že opak je pravdou. Já je cítím! Jako by moje tělo neznalo hranice. Rozpínám se v místnosti spolu s jeho vůní a létám jako motýl.
"Dáváš mi křídla, lásko..." šeptám a topím se v radosti, která mi vniká do těla. Vím, že stále něco říkám… Nejspíš vyznání a pocity, které v tuhle chvíli zažívám, ale neslyším se. Nevnímám to. Je to zbytečné… Jako by přestala existovat zemská tíže a já se pod ním vznášela a každý pohyb cítila jako neuvěřitelnou lehkost. Mávnu rukou do prostřed nicoty - mávnutí křídel - a dotknu se ho. Jako upír prožívám to jeho ovládání feromony úplně jinak než člověk. Vnímám to o tolik intenzivněji! Motá mi to všech pět smyslů a zanechává to ve mně pocit úplné spokojenosti. Slyším jeho dech až hluboko ve svých uších. Jako by byl mou součástí - je mou součástí, je to má láska. Jeho barevná kůže září tak blyštivě, až se mi zařezává do očí. Vdechuju tak sladkou vůni, že mám pocit, že se mi snad rozskočí hlava. Na jazyku cítím tu chuť, které se nemohu nabažit.
Každý jeho dotek na mé kůži pálí jako led a hřeje jako oheň. Jako by se mi dostával až do masa… Pronikal hluboko do mě a dodával mi tolik potřebný klid, harmonii a lásku. Všechno vnímám natolik zpomaleně a intenzivněji. Uvědomuju si každou drobnou změnu v jeho nádherné tváři. Když se na mě usměje, zůstanu omámeně létat vzduchem a omotám se kolem něj jako bych vůbec nic nevážila… Necítím vlastní tělo, jen tu ohromnou lehkost a odevzdanost.
"Zvláštní…" hlesne Chester a se zaujetím pozoruje můj výraz, toliko podobný feťákovi, který si svou drogou právě přivodil nejvyšší stupeň rauše.
Náhle mi jeho tvář zmizí z obzoru. Netuším, kolik času mi unikne, než si toho všimnu. Zavrtím hlavu a ještě s dozvuky rozkoše v těle se posadím na posteli. "Chazzy?" zkoumavě se rozhlédnu po temném pokoji. Zajímavé… V tom opojení jsem viděla zářivé světlo, nikoliv tmu. Chestera si všimnu až teprve, když mi ledovou dlaní přejede po paži a mně naskočí husí kůže.
"Co se stalo?" zabručím a marně si snažím vzpomenout, jestli jsme se milovali či nikoliv. Mám v tom neskutečný zmatek. Vůbec nemám představu, co se vlastně dělo!
"Co by se mělo stát?" broukne. "Ty si to nepamatuješ?" zadívá se mi do zmatených očí.
A sakra! "Já … Já … Chazzy …" mumlám a nevím, jak z toho ven. Když přiznám, že ani nevím, jestli jsme spolu něco dělali, mohlo by mu to ublížit a on by se mohl velmi snadno naštvat… "No… Já si pamatuju něco krásnýho. Takovej stav bez tíže, ale…" umlknu a chytím se za hlavu, zatímco na něj pohlížím přímo kajícným pohledem. "Lásko…" zamumlám a přitulím se k němu s dlouhým povzdechem. "Promiň, ale… já fakt vůbec nevím, jestli … jsme něco dělali nebo ne." Hlesnu přiškrceným hlasem a dodám: "Moc mě to mrzí."
"Tedy… Dal jsem si tolik záležet a ty to ani nevíš," zabručí a zašklebí se.
Nejistě se zadívám do temných duhovek a snažím se tvářit velmi omluvně. "Chestere…" přitáhnu se k němu, co nejblíže a vdechnu jeho uklidňující vůně, která se mnou teď nic nedělá. Už se své feromony naučil dokonale ovládat.
Jemně ho líbám po studené tváři a prsty mu zajíždím do vlasů, jak to má rád. "Bylo to krásný. Nádherný! Jen… jsem z toho byla tak mimo, že si to prostě nějak nedovedu vybavit." Zkroušeně se zašklebím, když na mě pronikavě hledí v jakémsi očekávání.
"Už žádné feromony!" řekne rezolutně a pobaveně se ušklíbne. "Nemusíš se cítit provinile. Nic nebylo. Ty jsi měla jen svůj malý soukromý rauš."
Uznale si ho prohlédnu a náhle cítím jeho velikost a moc, až mám pocit, že se zajíknu. Tupě polknu a tím více si uvědomím, jak silný a mocný upír se mnou vlastně je. Moc o tom nepřemýšlím, protože mě to děsí, ale teď mě to tak bije do očí. Především, když se tváří tak agresivně a nadneseně nad obecné problémy. Jako by byl vyšší forma života a moc dobře věděl, že zbytek světa se mu bude jen klanět.
"To ses v tom sakra zlepšil, když už to působí i na upíry." Blýsknu očima a trochu se od toho hrůzu nahánějícího upíra odtáhnu. Jako by mi ta jeho nadřazenost zas chtěla vrývat pokoru do tváře.
"Fakt se ti nedá bránit." Zúžím oči a přemýšlivě ho probodnu pohledem. U mě se žádné pokory nedočká. Moc dobře vím, že mě má nejraději takovou, jaká ve skutečnosti nejsem.
"To bych neřekl… Spíše bych to přičítal té tvé … změně. A vím, že se tomu nedá bránit, ostatně proto jsem to na tebe používal." Tyransky se usměje. "Ovšem netušil jsem, že to na tebe teď bude působit až tak moc … a přitom při tak malém množství." Blýskne nadšeně očima a evidentně se cítí jako nejlepší na světě. Vyzařuje to z něj. To neutuchající sebevědomí a egoismus.
Zničeně zavrtím hlavou. "Zdá se, že jako upírka to vnímám nějak… intenzivněji," přiznám nerada. Jsem ráda, když jsem samostatná. Nelíbí se mi, když má nade mnou takovou moc a opět si se mnou může dělat, co se mu zlíbí.
Jako by toho nikdy nezneužíval! Neovládal mě.
"Co se teďka vrátit k tomu, co jsme měli původně v plánu?" zamžourám na něj a doufám, že díky tomu přijdu na jiné myšlenky a vymažu si z úst tu hořkost, kterou cítím při tomhle rozhovoru. "Ale bez obelhávání!" dodám rychle, když vidím, jak nadšeně a ďábelsky se tváří.
"Ale s nimi by sis to užila mnohem víc," zašeptá svůdně a náhle se zamračí, jako by mu cosi došlo. Povytáhnu obočí a pronikavě se na něj zadívám. Jen zavrtí hlavou, jako že o tom nechce mluvit a uhne pohledem.
"To nebylo užití. To byla úplná poprava soudnosti," prsknu zbaběle a zamračím se. "Proč ses mračil?"
"Do hajzlu s feromony," hlesne potichu, až se na něj nechápavě otočím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Žanda Žanda | E-mail | Web | 18. prosince 2012 v 15:41 | Reagovat

Super! Další dej! :D

2 Ája Ája | 3. ledna 2013 v 23:16 | Reagovat

kdy bude další ? :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama