Tvé tělo jednou zemře, ale Tvá duše zůstane nesmrtelná...
Pro čtenáře od 18 let!





Upíři jsou nelítostná krvelačná stvoření, která páchají hrůzné činy, nechávají se svést násilností a brutalitou. Jsou přívrženci smrti a nezkrotného chtíče po lidském těle i krvi. Upír Chester patří mezi nejhorší z nich, o čemž vypovídá i jeho minulost, která se ironicky dotýká i hlavních hrdinů a provází je celým příběhem.

Hlavní myšlenkou je letitá ironie osudu, která se začíná projevovat. Jediné, co bezbranné lidi může zachránit, je vdechnout upírovi duši... Hlavní hrdinka má ten dar nepoddat se a bojovat, ale dokáže ovládnout sériového vraha a vdechnout do něj lásku, soucit a milosrdnost? Hra o duši začíná a jen tak neskončí...

Velmi emotivní příběh, kde hlavní pocity tvoří láska, nenávist a chtíč. Upíři jsou hodně roztoužená stvoření, tudíž je erotika a násilí nevyhnutelné, ale záleží jen na hrdinech příběhu, jak se svými touhami naloží a budou bojovat o lásku, která je pro duši to nejdůležitější, ale pro upíra to nejbolestivější...

Milenec vs. sok - 21. kapitola

7. ledna 2013 v 16:00 | Chensie Ips - Sue Wish |  6. kniha - Milenec vs. sok
Desire
Vyjdu ze dveří a narazím na Dicka, který drží Mikea pod krkem a tlačí ho ke zdi. Vyjeveně zírám na tu podívanou a krk mám stažený obavou, zatímco v břiše mi podezřele tepe.
"Dicku?" hlesnu a ihned si sjedu dlaní na podbřišek.
Můj upír sebou trhne a vezme Mikea kolem krku, jako by to byl jeho nejlepší kamarád, zatímco se křivě usmívá.
"Co mu děláš?!" zajíknu se.
"My se jen seznamovali." Odstrčí ho od sebe a pohladí mě po tváři, až se mírně oklepu. "To už jdeš od Di? Jak jí vůbec jde?" Políbí mě na čelo a přivine mě majetnicky k sobě. Dlaní mi sjede na podbřišek a něžně mě hladí, až přivírám víčka.
"Dlouho jsi nešel… Tak jsem šla za tebou." Pohledem těkám po Mikeovi, který se tváří namýchnutě. Jakmile mě spatří, rozkošně se usměje, až zčervenám a skloním hlavu.
"My se nepotřebujeme seznamovat." Odfrkne, až zkrabatím čelo.
"Dicku, o čem to mluví?" Nechápavě je oba probodnu pohledem, zatímco se Mike škodolibě šklebí.
"Neposlouchej ho," zavrčí mi Dick do rtů a políbí mě něžně a láskyplně. "Miláčku, běž ještě na chvíli za Di… Je tam i Chester?" Němě zavrtím hlavou a nakonec nerada dodám:
"Dianka říkala, že je v koupelně."
"Tak já tu jen něco vyřeším a pak za tebou hned přijdu, ano?" zašeptá mi sladce do ucha a na pár okamžiků mě ovane jeho vůně, až se zatetelím.
S úsměvem přikývnu. "Ale neubližuj mu." Plaše mu pohlédnu do očí a nechám ho, aby mě jemně laskal na tváři a vinul mě k sobě jako svůj nejdražší poklad.
"Neboj se." Zatváří se jako anděl, což mu díky něžnému vzhledu, blond vlasům a nebesky modrým očím nedělá problém.
*** *** ***
Chester
"Už jdu!" zavolám, když slyším Dickovo volání. Na ostro si obléknu kalhoty a vyjdu ze dveří, zatímco si ručníkem ještě suším vlasy. "Co je?" Zadívám se na něj a všimnu si, že mu za zády stojí naše kořist.
"Ještě ho potřebuješ?" Kývne k němu Dick a vycení špičáky.
"Že bych s ním něco provedl." V očích má krvelačný odlesk, na který u něj nejsem zvyklý.
"Nepotřebuju ho, ale tím pádem ho nechci ani zabít, ani mučit." Probodnu ho odmítavým pohledem. Jestli má potřebu si hrát, ať si raději letí někam jinam. Nerad bych tomuto riziku vystavoval svou maličkou.
"Hodím ho mezi lidi," pohrdavě se ušklíbne a vzdychne si.
"Ne, ty vole. Já tu zůstávám."
"Kurva, cože?!" zavrčí Dick, až pobaveně zvednu obočí. "Mikeu, ty ses zbláznil!" Zacloumá s ním natolik, až mladík na chvíli ztratí půdu pod nohama. Když ho pustí, oklepe se a probodne ho naštvaným pohledem.
"Ty vole, někdo tu musí bejt, abych chránil ty dvě křehulky!" Ušklíbne se tak nápaditě, že Dick stiskne pěsti a hrdelně zavrčí.
"Ty hajzle!" Popadne ho a tvrdě přitlačí ke zdi, až Mike lapá po dechu.
"Klid … ty vole!" heká a brání se.
Zvednu oči v sloup, hodím ručník v koupelně na podlahu a odervu Dicka od toho provokatéra.
"O co se tady jedná?" Očima přelétávám z jednoho na druhého, protože uvnitř mě sídlí zvláštní pocit.
"O nic!" vyjeknou oba naráz tak rychle, že mě to vážně nepřesvědčí.
"Ale zůstanu tady, ty vole. Pro jistotu!" Protne nás Mike přemýšlivým pohledem a zádumčivě kývne hlavou, jako by to pro nás bylo to nejlepší, co může udělat.
"Nejraději bych tě hodil do města… Nebo prohodil oknem v sedmém patře paneláku!" doplní Dick a dá si ruce křížem. Pohlíží na naši kořist s vrchu, ale beztak mi něco nesedí.
"Ať rozhodne Chazzy… Je to jeho barák, ne, ty vole?" Ušklíbne se a Dick se tupě zamračí a pohlédne ke mně. Odměřím si je dalším podezíravým pohledem, ale pustím je. Potřebuju jít za Di. Jsem nesvůj, když je takhle bezmocná a já jsem bez ní.
"Řekni mi jediný důvod, proč bys tu chtěl zůstat? Jsme upíři a ty jen člověk. Trochu riskantní pro obě strany, nemyslíš?"
"Ty vole, Desire mě tu chce… Přece ji nenechám jen tak bejt, když po mně tak moc touží." Blahosklonně se usměje, zatímco se Dick zatváří přímo smrtonosně.
"Kurva, co to meleš?! Ona tě tu nechce! Já tě tu nechci! Táhni, ty debile!" zařve na něj pronikavě, až se Mike znovu provokativně ušklíbne a opře se o zeď.
Chytím Dicka za ramena a pro jistotu ho mírně odtáhnu.
"Už jsem klidnej!" štěkne po mně a vytrhne se mi.
Když k němu znovu přistoupí, jsem stále ve střehu a oba je pozoruju.
"Měl bys vážně odejít, Mikeu… Tady je to pro lidi dost nebezpečné. Mohl by se ti také stát nějaký smrtelný úraz a to bych… vážně nerad." Děsivě vycení své špičáky.
"Nech toho Dicku," zavrčím lehce a pak se otočím na Mikea.
"Tak to snad, abychom přizvali i Desire, ne?" Zúžím zle oči.
"Podle čeho soudíš, že tě tu chce? Vždyť se vůbec neznáte…"
"Už jsme se seznámili dostatečně…" hlesne a mlsně se olízne, až Dick znovu vystartuje a já ho na poslední chvíli chytím, aby mu nerozerval krk.
"Já ho zabiju!" usykne, zatímco ho odtahuju stranou. Klepe se a snaží se svůj vztek udržet na uzdě. Vlastně… Takhle naštvaného jsem ho ještě neviděl.
"Des je u Di. Jak je na tom vlastně je?"
"Je u Di?" opakuju s úsměvem. "To jsem rád." Moc se mi ulevilo, že tam není sama. "No, zatím žádná změna…" Pokrčím rameny a pak se znovu otočím na Mikea. "Hele, já tu nemíním řešit nějaké spory nebo čekat na chvíli, kdy mi ve spánku zabodneš kůl do hrudníku." Ušklíbnu se na něj.
"Přesně tak! Proto jsem ho chtěl hodit do města. O tebe strach nemám, ale Di by se jeho návštěva asi moc nelíbila!" poukáže na nebezpečí, které pro ni znamená. Zúžím oči a chvíli Mikea pozoruju.
"Dobře, tak ho tam hoď, ale… žádné zabíjení ani mučení."
"Neboj, chtěl jsem ho jenom vyděsit." Protočí Dick oči a zachechtá se.
Ve chvíli, kdy Dick zacloumá Mikeovy límcem a já chci jít za Di, se otevřou dveře od naší ložnice a vyjde Des. Sjede mě pohledem a chce něco říct, když si všimne těch dvou. "Dicku!" Její křik se rozšíří po chodbě přímo poplašeně. "Co to s ním děláš?!"
Povzdychnu si a jdu za ní, protože jen bůhví jaké drama nás nyní čeká.
Jakmile ho Dick pustí, vrhne se Mikeovi kolem krku a já se zašklebím. Má stejné zachraňovací reflexy, jako její divočejší sestra.
"Co to kurva je?!" vyhrkne Dick a hmátne po Mikeovi, který se zatváří velmi posměšně a přitiskne k sobě Desire na doraz.
"Des… Musíš být se mnou!" šeptá zmateným hlasem a houževnatě ji drží v náručí.
"Dicku, proč mu ubližuješ?!" Pláče a objímá naši kořist kolem krku. Přijde mi, jako bych něco podobného už někdy zažil…
Zadívám se na svého zuboženého kamaráda výmluvným pohledem a on jen odfrkne. "Miláčku, neubližuju mu! Vždyť jsem mu nic neudělal… Mikeu, řekni jí to!"
"Musíš být se mnou, Des… Aby mne nezabil." Škodolibě se šklebí a hladí ji po vlasech, zatímco mhouří oči a uštěpačnost mu sálá z celého těla.
"Ty," ukážu na Mikea. "neříkej hlouposti. Nikdo tě zabít nechce a Desire, ty se uklidni. Dick ho chtěl vzít jen zpět do města. Nechtěl mu ublížit." Konejším ji a snažím se tu situaci uklidnit, protože bych nerad, aby se Di nějak rozrušovala.
"Lásko, prosím… Slibuju, že se ho ani nedotknu! Pojď, půjdeme spolu za Di…" Láká ji k sobě, zatímco si Desire roztírá slzy po tvářích a nevinně po něm pokukuje.
Oči se jí lesknou a šedé duhovky má zachmuřené.
"Neposlouchej je… Lžou ti!" Našeptává jí Mike jako špatné svědomí a boří se nosem do temné a husté hřívy, kterou má před sebou.
"Mikeu, kurva, neser se do toho!" Zavrčí hněvivě Dick a zatne pěsti, jako by mu chtěl v příštích okamžicích rozdrásat obličej. Tvář má zakaboněnou, špičáky vyceněné v křivém úsměvu. V očích se mu nebezpečně blízká. Jeho výstižný výraz zjihne teprve, když si Desire sáhne na krk a já ucítím vůni krve. Zbědovaně na nás pohlédne a zděšeně pootevře rty.
"Do hajzlu," usyknu a zašklebím se.
"Kurva!" zavrčí Dick mohutněji a natáhne k ní ruce.
"Des, pojď sem!" jeho hlas je tak autorativní, že jen fňukne, ale překoná tu metr a půl dlouhou vzdálenost s dvěma zaškobrtnutími.
"Co se to děje?!" ptá se Mike vyplašeně a oba si nás prohlíží, jako by nás viděl poprvé.
"Lásko, o nic nejde… Nic to není. Jen trocha krve. Budeš v pořádku a malý také. Jen tě… kousnu." Snaží se ji utišit, ale Desire se po jeho slovech rozklepe ještě více. Dick protočí panenky k nebi, zatímco polohlasně sprostě nadává tak, že to k lidským uším ani nedojde.
"Jdeme!" Pevně chytím toho vola za krk a táhnu ho k Chris do pokoje. Jakmile rozrazím dveře, u okna se mihnou blonďaté dlouhé vlasy a ozve se dlouhé zděšené povzdechnutí.
"To jsem já… neboj se." hlesnu a přicvaknu ho pouty k posteli, zatímco po mně Chris nejistě těká očima. "To je jen pro jistotu… Aby ses nám tu zas neprocházel bez dozoru do té doby, než rozhodneme co s tebou!" zašklebím se na Mikea a otočím se na Chrisante.
Zabodává se do mě ustrašenýma hnědýma očima a kouše si spodní ret. Světlé vlasy jí padají kolem tváře a ona se celá chvěje.
"Pohlídej ho prosím a za nic na světě ho nepouštěj."
"Proč? Nechal jsi přece Di, aby mu ublížila," zamumlá a zadívá se na špičky svých bot. Trucovitě ohrne horní ret a skloní ještě více hlavu, až za tou blonďatou záplavou není její tvář ani vidět.
"Jen do něj, kočičko!" Zasměje se kořist podbízivě, až po něm šlehnu hrozivým pohledem.
"Ty drž hubu!" obořím se na něj. "Chris… Neštvi mne ještě ty!" zavrčím podrážděně, až ode mne šouravě o krok odstoupí a schová si dlaně za zády.
"Chestere, prosím!" zašeptá tiše.
Zamračím se, chytím ji za paži a provedu celým pokojem až na chodbu, kde za námi s bouchnutím zavřu dveře a donutím ji podívat se mi do očí. "Co se děje? Není to upír. Nic ti neudělá, tak to s ním chvíli vydrž."
"Ne, Chazzy, prosím ne. Já s ním… v jedné místnosti prostě být nemůžu," zašeptá zděšeně a rozechvěje se, až jí na pažích naskáče husí kůže. Nedůvěřivě si ji prohlédnu. "Raději bych byla s upírem než s ním."
"Něco ti udělal?" zajímám si, zatímco na ni otcovsky shlížím a shrnuju jí vlasy z čela, abych jí viděl do očí.
"Ne. On ne." Zaskuhrá a zavrtí hlavou, až se jí blonďatá hříva roztáhne po ramenou a spadá jí na tričko, kde má opět dětinskou panenku, což by Di nepřekousla.
"A kdo tedy?"
"Nikdo!" vyhrne a odskočí ode mne tak rychle, že prudce narazí do zdi a odře si loket. "Nech to být!" Tře si místo, kam se udeřila a uhýbá přede mnou pohledem.
"Proč mi to nechceš říct?" Jedním krokem zruším vzdálenost mezi námi a natáhnu k ní ruku, abych jí palcem setřel neposlušnou slzu, která se jí kutálí po tváři.
Zahledí se mi pronikavě do očí, se vší zamilovaností a touhou. "Já se … za to … stydím." Hlesne a zavře oči. Tvář se jí zkrabatí hrůzou, jako by myslela na něco nepříjemného a děsivého.
"Jestli ti někdo ublížil, tak by se za to měl stydět on, nikoliv ty." Zúžím oči a odmlčím se.
"To proto jsi utekla z domova?" Jen mlčky přikývne a zhluboka se nadechne.
"Bála jsem se, že… se to stane znovu. Nedokázala… jsem se jim podívat ani do očí." Zřejmě ji to skutečně bolí, protože v tónu jejího hlasu to tak vyznívá.
"Měla jsi mi to říct… Nenechal bych ho u tebe." Pohladím ji s povzdychnutím po vlasech.
"Já… nemohla jsem," hlesne rozechvěle a zavrtí hlavou.
"Bála jsem se, že… by ses ke mně obrátil zády. Že už by ses na mě také nemohl ani podívat." Rozpláče se a ihned si strčí dlaně před tvář, abych to neviděl.
"To je přeci hloupost, Chris… Neplakej!" přitáhnu ji k sobě do pevného soucitného objetí a políbím ji do vlasů. Vdechuju vůni jejího strachu i bolesti a… zvláštní je, že mi to nedělá dobře. "To bude zase dobré… Spraví se to, věř mi."
"Promiň. Já vím. Já se cítím tak…"
Tupě přikývnu, jako bych jí uměl číst myšlenky.
"Děkuju ti, že jsi mi pomohl… Zachránil jsi mi život," šeptá s houževnatě semknutými víčky a třese se v mé náruči.
Snažím se ji jemnými doteky ukonejšit a pomalu to zabírá. "Neomlouvej se a neděkuj. Není důvod ani k jednomu." Držím ji pevně a snažím se jí dát pocit jistoty a bezpečí. "Tady se ti nic nestane. Nikdo ti už neublíží."
"Já ti věřím," vydechne důvěřivě a zadívá se mi do očí. "Prosím, nenuť mě být s ním v pokoji," zašeptá prosebně a prsty mne rozechvěle pohladí po tváři svými horkými prsty, až zúžím oči. Není to nepříjemné, právě naopak.
"Odvedu ho do sklepa, neboj se… Něco si na tebe dovoloval, když tu s tebou předtím byl?"
"Ne… Jen se bojím," zamumlá a když ji pustím, začne si třít paže, protože je jí díky mně zima. Snaží se setřít si znovu ty neposlušné slzy a usmát se.
"Neboj se. Není čeho." Věnuju jí srdceryvný úsměv a setřu jí mokré tváře. Pak se obrátím ke dveřím a prudce vezmu za kliku, abych vystěhoval toho vola.
Sedí na posteli a tváří se zamyšleně, když mě uvidí, zamračí se ještě víc.
"Tak se zvedej, změníš působiště." Divoce se ušklíbnu a odemknu mu pouta.
"Proč, ty vole? Já chci bejt tady!"
"Na to se tě nikdo neptá. Jdeme!" zavrčím ostře a jedním pohybem ho postavím na nohy, jen sebou cukne.
"No tak, kočko, řekni tady Chazzymu, že chceme zůstat spolu!" Podívá se na ni a pak se zarazí. Tvář mu protne jakási obezřetnost a starostlivost. "Ty jsi brečela?"
Chrisante si dá dlaně před tvář a obrátí se k nám zády.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama